Čukotský autonomní okruh
| Čukotský autonomní okruh Чуко́тский автоно́мный о́круг | |
|---|---|
 | |
 znak | |
| Geografie | |
| Hlavní město | Anadyr |
| Souřadnice | 66°15′10″ s. š., 172°0′4″ v. d. |
| Rozloha | 721 481 km² |
| Časové pásmo | UTC+12[1] |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 47 778 (2025) |
| Hustota zalidnění | 0,1 obyv./km² |
| Jazyk | ruština, domorodé jazyky |
| Národnostní složení | Rusové, Čukčové |
| Náboženství | pravoslaví, šamanismus |
| Správa regionu | |
| Stát |  Rusko |
| Druh celku | autonomní okruh |
| Podřízené celky | 4 městské okruhy a 3 rajóny |
| Vznik | 10. prosince 1930 |
| Gubernátor | Vladislav Kuzněcov |
| Mezinárodní identifikace | |
| ISO 3166-2 | RU-CHU |
| Označení vozidel | 87 |
| Oficiální web | чукотка |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Čukotský autonomní okruh (rusky Чуко́тский автоно́мный о́круг) je federální subjekt Ruské federace (autonomní okruh) a součást Dálněvýchodního federálního okruhu. Rozprostírá se na poloostrově Čukotka a sousedí s republikou Sacha, Magadanskou oblastí a Kamčatským krajem.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Čukotský národní okruh vznikl 10. prosince 1930 a byl součástí Kamčatské oblasti. 28. května 1951 byl včleněn do Chabarovského kraje a v roce 1953 se Čukotka stala součástí Magadanské oblasti. V roce 1980 byl změněn status na autonomní okruh. 17. června 1992 vyhlásila Čukotka oddělení od Magadanské oblasti, které bylo v roce 1993 schváleno ústavním soudem Ruské federace.
Národnostní složení Čukotky je velmi pestré. Žijí tu nepočetné skupiny malých národů – Čukčové, Eskymáci, Korjaci, Čuvanci, Evenkové a Jukagirové a samozřejmě i ruští a ukrajinští starousedlíci. Region byl stejně jako zbytek země v době Sovětského svazu vystaven kolektivizaci a pokusům o násilné usazení sibiřských nomádů.
Oblastní symboly
[editovat | editovat zdroj]Vlajka
[editovat | editovat zdroj]Vlajka Čukotského autonomního okruhu je tvořena modrým listem o poměru stran 2:3, s bílým žerďovým klínem sahajícím do poloviny délky vlajky. Uprostřed bílého klínu je žlutý prstenec, ve kterém jsou tři vodorovné pruhy v barvách ruské trikolóry – bílý, modrý a červený. Emblém je popsatelný jedním rozměrem: šířka prstence je stejná jako šířka pruhů a vzdálenost prstence od krajů bílého trojúhelníku.[2]
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Jedná se o nejvzdálenější severovýchodní region Ruska a od doby prodeje Aljašky Ruskem Spojeným státům americkým (v roce 1867) je jediným regionem Ruska ležícím částečně na západní polokouli. Pobřeží Čukotského autonomního okruhu je omýváno Beringovým mořem, které je součástí Tichého oceánu, dále pak Čukotským mořem a Východosibiřským mořem, jež jsou součástmi Severního ledového oceánu. K okruhu patří také Wrangelův ostrov. Na severu Čukotského pohoří se nachází unikátní jezero Elgygytgyn.
Rozloha okruhu je 737 700 km² a v roce 2010 zde žilo 50 526 obyvatel.[3] Hlavním městem a administrativním centrem je Anadyr. Okruh se dělí na 8 rajónů, z nichž největší, Anadyrský, má větší rozlohu než Británie.
Hospodářství
[editovat | editovat zdroj]Čukotka má velké zásoby surovin. Nachází se tu ropa, zemní plyn, uhlí, zlato a wolfram, jejichž těžba se rozvíjí. Vesnické obyvatelstvo se živí především pastevectvím sobů, lovem a rybolovem. Obyvatelstvo ve městech je naproti tomu zaměstnáno v těžebním a stavebním průmyslu, administrativě, kultuře, školství a lékařství.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Počet obyvatel je dle sčítání lidu z 2010 50 526.[3]
Národnostní složení obyvatel je ovlivněno migrací přistěhovalců. Původní obyvatelstvo tvoří zhruba jednu třetinu celkové populace. Při posledním sčítání v roce 2010 nedeklarovalo svoji národnost 2770 osob.[4] Kromě národností uvedených v tabulce níže zde žijí Bělorusové (0,96 % populace), Jukagirové (0,4 %), Korjaci (0,2 %), Tataři, Čuvaši, Moldavané, Burjati, Něnci, Baškirové, Ázerbájdžánci a několik dalších skupin.
| Sčítání 1939 | Sčítání 1959 | Sčítání 1970 | Sčítání 1979 | Sčítání 1989 | Sčítání 2002[5] | Sčítání 2010[4] | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Čukčové | 12 111 | 9 975 | 11 001 | 11 292 | 11 914 | 12 622 | 12 772 |
| 56,2 % | 21,4 % | 10,9 % | 8,1 % | 7,3 % | 23,5 % | 26,7 % | |
| Čuvanci | 944 | 951 | 897 | ||||
| 0,6 % | 1,8 % | 1,9 % | |||||
| Eskymáci | 800 | 1 064 | 1 149 | 1 278 | 1 452 | 1 534 | 1 529 |
| 3,7 % | 2,3 % | 1,1 % | 0,9 % | 0,9 % | 2,9 % | 3,2 % | |
| Evenkové | 817 | 820 | 1 061 | 969 | 1 336 | 1 407 | 1 392 |
| 3,8 % | 1,8 % | 1,0 % | 0,7 % | 0,8 % | 2,6 % | 2,9 % | |
| Rusové | 5 183 | 28 318 | 70 531 | 96 424 | 108 297 | 27 918 | 25 068 |
| 24,1 % | 60,7 % | 69,7 % | 68,9 % | 66,1 % | 51,9 % | 52,5 % | |
| Ukrajinci | 571 | 3 543 | 10 393 | 20 122 | 27 600 | 4 960 | 2 869 |
| 2,7 % | 7,6 % | 10,3 % | 14,4 % | 16,8 % | 9,2 % | 6,0 % | |
| Ostatní | 2 055 | 2 969 | 7 049 | 9 859 | 12 391 | 4 432 | 3 229 |
| 9,5 % | 6,4 % | 7,0 % | 7,0 % | 7,6 % | 8,2 % | 6,8 % | |
| Celkem | 21 537 | 46,689 | 101,194 | 139 944 | 163 934 | 53 824 | 50 526 |
Pohyb obyvatelstva (2005)
- Narození: 795 (porodnost 15,7)
- Zemřelí: 597 (úmrtnost 11,8)
Pohyb obyvatelstva 2007:
- Porodnost: 16,10 na 1000
- Úmrtnost: 12,37 na 1000
- Přírůstek stěhováním: −8,2 na 1000
- Míra přirozeného přírůstku: +0,37 % za rok
- Míra celkového přírůstku: −0,44 % za rok (z důvodu migrace počet obyvatel klesá i přesto, že počet narozených poměrně výrazně převyšuje počet zemřelých).
Gubernátor
[editovat | editovat zdroj]Bývalý gubernátor Čukotky, ruský finančník Roman Abramovič, který byl mimo jiné i vlastníkem fotbalového klubu Chelsea FC, investoval po svém zvolení v roce 2000 více než 1 mld. USD do rozvoje infrastruktury v regionu a do přímé pomoci obyvatelům.[6] Vyskytly se však také informace o tom, že Čukotka poskytla tehdejší Abramovičově společnosti Sibněfť (nyní Gazprom něfť) daňové úlevy ve výši 450 mil. USD.[7]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byly použity překlady textů z článků Chukotka Autonomous Okrug na anglické Wikipedii a Чукотский автономный округ na ruské Wikipedii.
- ↑ Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky)
- ↑ Vlajka Čukotského autonomního okruhu na Flags of the World
- ↑ a b Городскoe и сeльcкoe населениe пo субъектам Российской Федерации [online]. Moskva: Федеральная служба государственной статистики, 2011 [cit. 2012-03-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-24. (rusky)
- ↑ a b Национальный состав населения по субъектам Российской Федерации [online]. Moskva: Федеральная служба государственной статистики, 2011 [cit. 2012-05-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-05-30. (rusky)
- ↑ Демоскоп Weekly, Всероссийская перепись населения 2002 года [online]. Moskva: Институт демографии Государственного университета - Высшей школы экономики [cit. 2012-05-13]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Co Abramovič může dělat se svými penězi (anglicky) BBC News, 29. září 2005
- ↑ Abramovičův region zbankrotoval (anglicky) BBC News, 21. května 2004
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Čukotský autonomní okruh na Wikimedia Commons - Oficiální stránky Čukotského autonomního okruhu Archivováno 11. 12. 2007 na Wayback Machine. (anglicky)
- Webové stránky o Čukotce (anglicky)
