William Whewell
William Whewell | |
---|---|
![]() Portrét od Staira Douglase | |
Narození | 24. května 1794 Lancaster |
Úmrtí | 6. března 1866 (ve věku 71 let) Cambridge |
Místo pohřbení | Trinity College Chapel (52°12′27″ s. š., 0°7′ v. d.) |
Alma mater | Lancaster Royal Grammar School (do 1810) Dallam School (1810–1812) Trinity College (1812–1816) |
Povolání | ekonom, fyzik, historik, filozof, spisovatel, vysokoškolský učitel, matematik, geolog, teolog a historik umění |
Zaměstnavatelé | Trinity College (1817–1828) Univerzita v Cambridgi (1828–1866) |
Ocenění | Chancellor's Gold Medal (1814) Smithova cena (1816) člen Královské společnosti (1820) Královská medaile (1837) společník Americké akademie umění a věd (1847) … více na Wikidatech |
Nábož. vyznání | anglikánství |
Choť | Cordelia Marshall (1841–1855)[1] Everina Frances Ellis (1858–1865)[2][1] |
Funkce | President of the Geological Society of London (1837–1839) President of the British Science Association (1841–1842) děkan (Trinity College; 1841–1866) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
William Whewell (24. květen 1794, Lancaster – 6. březen 1866, Cambridge) byl anglický vědec, myslitel a anglikánský kněz. Vynikal renesanční šíří svých znalostí (která v jeho době už nebyla tak obvyklá), publikoval příspěvky z oboru fyziky, astronomie, geologie, ekonomie, filozofie, teologie, historie, ale psal i poezii, stejně jako hojně překládal (mj. Goetha, Platóna, Grotia). K nejuznávanějším patří jeho syntetické práce o historii vědy History of the Inductive Sciences z roku 1837 a The Philosophy of the Inductive Sciences z roku 1840.[3] Ve filozofii byly ceněny jeho příspěvky k teorii indukce. Rád vymýšlel neologismy, připisuje se mu první užití některých dnes základních pojmů (například "vědec", "fyzik"), určitě vymyslel geologické pojmy katastrofismus či uniformitarianismus, pomáhal s novou terminologií i fyzikovi Michaelu Faradayovi, pojmy jako anoda a katoda pocházejí právě od Whewella.
Bibliografie
[editovat | editovat zdroj]- (1833) Astronomy and general physics considered with reference to Natural Theology
- (1837) History of the Inductive Sciences, from the Earliest to the Present Times
- (1840) The Philosophy of the Inductive Sciences, founded upon their history
- (1845) The Elements of Morality, including polity
- (1846) Lectures on systematic Morality
- (1849) Of Induction, with especial reference to Mr. J. Stuart Mill's System of Logic
- (1852) Lectures on the history of Moral Philosophy
- (1853) Of the Plurality of Worlds
- (1858) The history of scientific ideas
- (1858) Novum Organon renovatum
- (1860) On the philosophy of discovery: chapters historical and critical
- (1862) Six Lectures on Political Economy
- (1862) Additional Lectures on the History of Moral Philosophy
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b MacTutor History of Mathematics archive.
- ↑ Dostupné online. [cit. 2020-08-07].
- ↑ O'CONNOR, J. J.; ROBERTSON, E. F. William Whewell [online]. [cit. 2024-12-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-03-05.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu William Whewell na Wikimedia Commons
- Heslo ve Stanford Encyclopedia of Philosophy
- Heslo v encyklopedii Britannica