Karel Pavlík (voják)
Karel Pavlík | |
---|---|
![]() | |
Narození | 19. října 1900 Hradové Střimelice ![]() |
Úmrtí | 26. ledna 1943 (ve věku 42 let) Mauthausen ![]() |
Příčina úmrtí | střelná rána |
Bydliště | Praha |
Povolání | důstojník a voják |
Ocenění | Československý válečný kříž ![]() Medaile Za hrdinství ![]() |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Karel Pavlík (19. října 1900 Hradové Střimelice[1] – 26. ledna 1943 Mauthausen) byl československý voják a odbojář, kapitán Československé armády in memoriam povýšený na plukovníka.
Život
[editovat | editovat zdroj]Karel Pavlík se narodil 19. října 1900 v Hradových Střimelicích, v tehdejším okrese Český Brod, do početné rodiny učitele Karla Pavlíka a jeho manželky Antonie, roz. Kubíkové. Měl pět sourozenců. Byl pokřtěn jmény Karel Antonín.[pozn. 1][2][3]
Obecnou školu navštěvoval ve Vyžlovce. V Kostelci nad Černými lesy pak pokračoval ve studiu na měšťanské škole, kterou dokončil v roce 1915 v Karlíně. Poté studoval na učitelském ústavu v Praze II, po ročním studiu přešel na obchodní školu F. X. Kubského v Praze II. Po ukončení studií pracoval jako účetní praktikant u soukromé firmy, poté se živil jako učitel ve Vyžlovce.[2] V roce 1924 se Pavlík oženil s Emílií Stárkovou, rozenou Špirkovou. V roce 1925 se manželům narodil syn Karel a v roce 1927 dcera Dagmar.[2]
Vojenská kariéra
[editovat | editovat zdroj]Dne 1. října 1921 nastoupil na základní vojenskou službu. Brzy se přihlásil na Vojenskou akademii v Hranicích, kterou absolvoval v roce 1923. Nejprve sloužil u Hraničářského praporu 1 „České družiny“ v Děčíně a po pěti letech byl přeložen k Pěšímu pluku 5 „T. G. Masaryka“ do Prahy. Byl povýšen na nadporučíka a v roce 1932 na kapitána. Pro kázeňské přestupky byl v roce 1933 přemístěn z Prahy k Pěšímu pluku 8 „Slezskému“ do Místku.[3] Neúspěšně žádal o přeložení zpět do Prahy u Ministerstva národní obrany a v poslanecké sněmovně. Jeho kariéru negativně ovlivňovaly rodinné problémy, z jeho kvalifikační listiny lze vyčíst řadu zápisů o kárných řízeních a přestupcích. V roce 1937 se rozvedl a situace se urovnala. V roce 1936 byl ustanoven zatímním velitelem roty pěšího pluku 8.[2][3] V hodnosti kapitána velel 14. března 1939 obraně Czajankových kasáren, jejichž posádka se vzdala Němcům až po obdržení rozkazu k zastavení palby, když jí došla munice.[4][3] Při této obraně došlo na straně Němců i k použití protitankových děl. Boj trval 40 minut. O celé akci se nesmělo tehdy vůbec psát, obránci nebyli potrestáni. Pavlík pak ukončil svoji vojenskou kariéru, do civilu byl propuštěn po zrušení československé branné moci 26. srpna 1939.[2]
V odboji
[editovat | editovat zdroj]Během okupace Československa nacistickým Německem se zapojil do protinacistického odboje, nejdříve v rámci organizace Za vlast. Tato organizace napomáhala při přesunu československých vojáků k zahraničním jednotkám.
Poté se přestěhoval do Prahy a zapojil se do ilegální odbojové organizace Obrana národa. Stal se jedním ze spolupracovníků štábního kapitána Morávka a prof. Ladislava Vaňka, vedoucího sokolské organizace Jindra a člena Sokolské revoluční rady, kterého Němci po zatčení přiměli ke spolupráci. Rovněž navázal spojení s radikální frakcí sokolské rezistence zvané Říjen v čele s Janem Zelenkou-Hajským, mezi jeho spolupracovníky patřili např. Břetislav Lyčka, František Hejl, Oldřich Frolík, bratři Otakar a Miroslav Šrámkovi aj.[5][2]
V zimě a na jaře roku 1942 se na strašnickém statku bratrů Jiřího a Miloslava Vojtěchovských účastnil schůzek Jozefa Gabčíka, Jana Kubiše a Josefa Valčíka s Ladislavem Vaňkem, Oldřichem Frolíkem, pplk. Václavem Novákem a s dalšími podporovateli parašutistů.[6][7] Na jaře 1942 spolupracoval také s Oldřichem Frolíkem a pplk. Václavem Novákem při přípravách doskokové plochy pro výsadky z Anglie.[7]
Zatčení, smrt
[editovat | editovat zdroj]Pravděpodobně na základě výpovědi Ladislava Vaňka po jeho zatčení, v níž měl zmínit svou schůzku s kpt. Pavlíkem, se mu gestapo dostalo na stopu.[8] Při zátahu gestapa v Praze-Záběhlicích 4. září 1942 se po přestřelce Pavlík pokusil o útěk. Byl však dostižen a spoután. Marně se pokoušel o sebevraždu pomocí nabroušené lžíce, kterou si přeřezal žíly na ruce.
Po řadě výslechů a mučení byl převezen do Malé pevnosti Terezín, odkud putoval do koncentračního tábora Mauthausen. Zde byl 26. ledna 1943 v 16.31 hod. popraven.[8]
Připomínka
[editovat | editovat zdroj]- Jeho jméno (Pavlík Karel *19. 10. 1900) je uvedeno na pomníku spolupracovníků parašutistů a jejich rodinných příslušníků, kteří byli popraveni v německém koncentračním táboře Mauthausenu. V lednu 2011 byl slavnostně odhalen na terase kostela sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze.[9]
- Jeho jméno ("Karel Pavlík kapitán 19.10.1900 Hradové Střimelice u Stříbrné Skalice, okr. Kolín 26.1.1943 Mauthausen jiné") je uvedeno na seznamu oběti v Národním památníku II. světové války v Hrabyni u Opavy.[10][11]
- Jeho kenotaf (symbolický hrob) se nachází na hřbitově v Kostelci nad Černými lesy. Na rodinném hrobě je nápis: "KAREL PAVLÍK / kpt. popraven v Mauthausenu / *19.X.1900 +26.1.1943".[12]
Vyznamenání
[editovat | editovat zdroj]Dne 28. října 1999 byl prezidentem republiky in memoriam vyznamenán medailí Za hrdinství.
- 1945 –
Československý válečný kříž (in memoriam)
- 1999 –
Medaile Za hrdinství (in memoriam)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- JANÍK, Vlastislav; ČVANČARA, Jaroslav; LEDVINKA, Václav. Pamětní kniha: 294 hrdinů a obětí heydrichiády popravených v Mauthausenu. 2. opravené a doplněné vydání. vyd. Brandýs nad Labem-Stará Boleslav: Oblastní muzeum Praha-východ 381 s. ISBN 978-80-904878-5-7, ISBN 978-80-7649-038-3
- ŠMEJKAL, Pavel. Protektorátem po stopách parašutistů: Vojáci - odbojáři - památníky. Praha: Academia, 2016. ISBN 978-80-200-2614-9
- ČVANČARA, Jaroslav. Anthropoid: příběh československých vlastenců. Praha: Centrum české historie, 2021. ISBN 978-80-88162-22-3
Poznámky
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Matriční záznam o narození a křtu farnost Ondřejov
- ↑ a b c d e f N, Na Folimance 19 Praha 2 Česká republika 50° 3' 57 8556"; MAPY, 14° 26' 3 6168" EZobrazit na mapě: Google. Karel Pavlík. Encyklopedie Prahy 2 [online]. 2019-03-16 [cit. 2025-02-27]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Karel Pavlík - Obánce Czajankových kasáren [online]. 2025-01-27 [cit. 2025-02-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ MÍSTECKÝ. Nedali se v březnu 1939 odzbrojit. Obrana lidu. 1947-08-05, s. 5. Dostupné online. ISSN 0231-6218.
- ↑ ČVANČARA, Jaroslav. Anthropoid: příběh československých vlastenců. Vydání druhé rozšířené. vyd. Praha: Centrum české historie, o.p.s 374 s. ISBN 978-80-88162-22-3.
- ↑ PADEVĚT, Jiří. Průvodce protektorátní Prahou: místa - události - lidé. vyd. 1. vyd. Praha: Academia Archiv hlavního města Prahy (Průvodce). ISBN 978-80-200-2256-1, ISBN 978-80-86852-53-9.
- ↑ a b Okousaná sušenka z Anglie. Historici zjistili nová fakta o působení Kubiše a Gabčíka. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2025-02-07]. Dostupné online.
- ↑ a b ŠMEJKAL, Pavel. Protektorátem po stopách parašutistů: vojáci - odbojáři - památníky. Vydání první. vyd. Praha: Academia 1127 s. (Průvodce). ISBN 978-80-200-2614-9.
- ↑ N, Resslova 9a 120 00 Praha 2 Česká republika 50° 4' 33 1932"; MAPY, 14° 25' 0 0336" EZobrazit na mapě: Google. Pomník Obětem 2. světové války, Resslova 9a, terasa kostela sv. Cyrila a Metoděje. Encyklopedie Prahy 2 [online]. 2019-07-20 [cit. 2025-01-26]. Dostupné online.
- ↑ Památník 2. světové války | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2025-02-27]. Dostupné online.
- ↑ Seznam Obětí – památník Hrabyně (N – S) : Spolek pro vojenská pietní místa [online]. [cit. 2025-02-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Kenotaf Karel Pavlík | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2025-02-27]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Pavlík na Wikimedia Commons
- SKÝPALA, Marek, Bc. Plukovník in memoriam Karel PAVLÍK [online]. web: Army cz [cit. 2022-06-04]. Archivovaný životopis na stránkách Armády ČR. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-01-25.
- Českoslovenští vojáci
- Osobnosti Obrany národa
- Osobnosti sokolského odboje během druhé světové války
- Češi odsouzení k trestu smrti
- Popravení lidé
- Nositelé Medaile Za hrdinství (Česko)
- Nositelé Československého válečného kříže 1939
- Narození 19. října
- Narození v roce 1900
- Narození v Hradových Střimelicích
- Úmrtí 26. ledna
- Úmrtí v roce 1943
- Úmrtí v koncentračním táboře Mauthausen
- Spolupracovníci operace Anthropoid