Přeskočit na obsah

Jana Jonášová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jana Jonášová
Základní informace
Narození28. dubna 1943 (81 let)
Plzeň nebo Praha
Povoláníoperní pěvkyně, akademický hudebník, herečka a učitelka
Nástrojehlas
Hlasový oborsoprán
Oceněnínárodní umělec (1985)
DětiHana Jonášová
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jana Jonášová (* 28. dubna 1943 Plzeň [1]) je česká operní pěvkyně–sopranistka a hudební pedagožka.

Zpěv studovala na Pražské konzervatoři u L. Bendlové a později na Hudební fakultě Akademie múzických umění v Praze u Teodora Šrubaře. Od roku 1965 vystupovala v Komorní opeře Praha, v letech 19641966 v Hudebním divadle v Karlíně[2] a v letech 19671970 v libereckém Divadle F. X. Šaldy. V roce 1970 byla angažována operou Národního divadla, kde pak od roku 1973 působila jako sólistka až do roku 2011. V letech samostatné Státní opery Praha 1992–2011 zde vystupovala, stejně jako její dcera Hana Jonášová.

Vytvořila desítky rolí, od klasicismu až po hudbu 20. století (např. Zuzanka v Mozartově Figarově svatbě, Fiordiligi v Cosi fan tutte, Královna noci v Kouzelné flétně, Rosina v Rossiniho Lazebníku sevillském, Norina v Donizettiho Donu Pasuqale; Gilda ve Verdiho Rigolettovi, Violetta v Traviatě, Zerbinetta ve Straussově Ariadně na Naxu).

Od počátku 70. let spolupracovala s předními zahraničními operními scénami (mj. Amsterdam, Berlín, Brusel, Drážďany, Edinburgh, Madrid, Moskva, Salcburk, Štrasburk) a podílela se na nahrávkách pro české i zahraniční společnosti. K nejvýznamnějším patří nahrávka Řeckých pašijí Bohuslava Martinů, uskutečněná v roce 1981 sirem Charlesem Mackerrasem a oceněná Grand Prix audiovisuel de L'Europe, Grand Prix de l'Académie du disque Français a Orphee d'or de L'Academie Nationale du disque lyrique.

Jonášová uskutečnila také řadu sólových nahrávek Mozartových, Verdiho a Straussových koncertních árií stejně jako písňových cyklů českých skladatelů 20. století (Seidel, Ježek, Krejčí, Bořkovec). Byla vyznamenána prestižní cenou Wiener Flötenuhr.

Pro svou precizní koloraturní techniku a hlasové dispozice (rozsah tří oktáv) se stala také vyhledávanou interpretkou předklasické kantátové a oratorní hudby (Johann Sebastian Bach, Carl Philipp Emanuel Bach, Georg Friedrich Händel, Georg Philipp Telemann, Antonio Vivaldi). Jako sólistka souboru Ars rediviva se podílela na řadě československých premiér z vokální tvorby barokních mistrů.

Od 70. let 20. století působí i jako hudební pedagog. Je lektorkou interpretačních kurzů a porotkyní řady mezinárodních pěveckých soutěží. Od roku 1978 vyučuje na pražské AMU, v roce 1999 byla jmenována profesorkou její Hudební fakulty.

Divadelní role (výběr)

[editovat | editovat zdroj]
  • Hubička - Barče
  • Lazebník sevilský - Rosina
  • Figarova svatba - Zuzana
  • Hoffmanovy povídky - Olympia
  • Prodaná nevěsta - Esmeralda
  • Arabella - Fiakrmilli
  • Cosi fan tutte - Fiordiligi
  • Rigoletto - Gilda
  • Únos ze serailu - Konstance
  • Ariadna - Ariadna
  • Fidelio - Marcellina
  • Ariadna na Naxu - Zerbinetta
  • Traviata - Violetta Valéry
  • Dvě vdovy - Karolína
  • Don Pasquale - Norina
  • Příhody lišky Bystroušky - Bystrouška
  • Kouzelná flétna - Královna noci
  • Bohéma - Musetta
  • Braniboři v Čechách - Vlčenka
  1. Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 202
  2. Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 202

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 334.
  • JANOTA, Dalibor; KUČERA, Jan Pavel. Malá encyklopedie české opery. Praha : Paseka, 1999. 347 s. ISBN 80-7185-236-8. S. 110.
  • Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci. Academia : Praha, 1988, str. 202–3.
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 627. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]