Přeskočit na obsah

Horní Studénky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Horní Studénky
Kostel sv. Linharta
Kostel sv. Linharta
Znak obce Horní StudénkyVlajka obce Horní Studénky
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecZábřeh
Obec s rozšířenou působnostíZábřeh
(správní obvod)
OkresŠumperk
KrajOlomoucký
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel343 (2024)[1]
Rozloha7,24 km²[2]
Katastrální územíHorní Studénky
Nadmořská výška515 m n. m.
PSČ789 01
Počet domů147 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduHorní Studénky 44
789 01 Zábřeh
[email protected]
StarostaJosef Minář
Oficiální web: hornistudenky.cz
Horní Studénky
Horní Studénky
Další údaje
Kód obce535770
Kód části obce44393
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Horní Studénky (německy Studinke) jsou obec v okrese Šumperk v Olomouckém kraji. Leží tři kilometry jihovýchodně od Štítů a třináct kilometrů severozápadně od Zábřehu. Nadmořská výška kolísá mezi 460–600 metrů, u kostela činí 578 metrů. Žije zde 343[1] obyvatel.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1353. Je zřejmé, že obec byla osídlena i před tímto datem. Kostel je doložen již v roce 1531. Kostel zasvěcený svatému Leonardovi, který byl známým poutním místem, byl postaven 1666–1672 a nahradil starší, dřevěný. První zmínka o poutích je už z roku 1620. V roce 1734 byly postaveny ambity kolem kostela, které měly chránit poutníky před nepohodou. Od tohoto roku se dají sledovat i její šlechtičtí majitelé. Fara v dnešní podobě stojí od roku 1788. Škola v obci byla už před rokem 1786. V roce 1908 se přemístila výuka do nové budovy, ve které se učí dodnes.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Obyvatel měly Horní Studénky v roce 1771 celkem 439, roku 1800 pak 596, roku 1834 jich bylo 748, v roce 1930 jejich počet činil 556, v roce 1938 pak 503. Po roce 1945 se odstěhovalo 46 rodin do pohraničí a tím počet obyvatel k 31. prosinci 1970 klesl na 420.

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[4][5]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 680 671 682 663 698 683 656 499 478 428 406 347 346 345 342
Počet domů 140 142 142 129 129 125 137 140 125 119 110 130 132 140 147

Obecní správa

[editovat | editovat zdroj]

Mezi lety 1850–1984 Horní Studénky byly obcí v okrese Zábřeh (1850–1950) a později v okrese Šumperk. Od 1. ledna 1985 do 23. listopadu 1990 patřily jako část městaŠtítům a od 24. listopadu 1990 jsou opět samostatnou obcí.[6]

Obecní symboly

[editovat | editovat zdroj]

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 26. května 2011.[7]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]

V katastru obce jsou evidovány tyto kulturní památky:[8]

  • Kostel svatého Linharta s areálem – renesanční jednolodní stavba ze 16. století, upravená v 18. století a 19. století; k areálu patří dále tyto památkově chráněné objekty:
    • kříž – klasicistní z roku 1814 s nápisem
    • ohradní zeď s ambity – hřbitov kolem kostela na oválném půdoryse, ohrazen ambity ze 16. století, úpravy v 18. a počátkem 19. století, ojedinělý prvek v okrese
    • kaplička – cihlová hranolová stavba, dvojstupňová, z 18. století
  • Boží muka (u silnice na jižní straně vsi) – dřevěná, z poloviny 19. století

Na Olšanské hory vede křížová cesta z roku 2013.

  • Vladimír Přikryl (1895–1968), velitel 2. československé paradesantní brigády v SSSR, na domě č.p. 80 má umístěnu pamětní desku[9]
  • František Rabenseifner (1921–1991), novinář a spisovatel, jehož dosud nevydané prózy jsou svým obsahem vázány přímo na Horní Studénky (např. trilogie Pevnost Velká Morava, odehrávající se v letech 1938–1945). Je také autorem dvoudílné monografie o Horních Studénkách (1983), jejíž strojopis je uložen v knihovně Státního okresního archivu Šumperk.
  • Čeněk Ryzner (1845–1923), lékař, archeolog a sběratel

Přírodní zajímavosti

[editovat | editovat zdroj]

Přírodní zvláštností jsou nálezy zkamenělých lastur, plžů a ježovek v okolí Království, svědčící, že tu kdysi bylo dno křídového moře. Na Sychrově roste přeslička bahenní, u Trojičky vachta trojlistá, pod Homolí a na dolní Pustině množství bledulí. V norách pod bludnými kameny žije jezevec lesní, k vidění je také černá zvěř i zatoulaní jeleni, hnízdí zde divoká kachna, bažanti, koroptve, vzácněji chřástalové a křepelky.

V katastru obce jsou prohlášeny dva památné stromy:

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  5. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  6. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 160. 
  7. Udělené symboly – Horní Studénky [online]. 2011-05-26 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
  8. PERŮTKA, M. (red.). Seznam nemovitých kulturních památek okresu Šumperk. Olomouc: Památkový ústav v Olomouci a OÚ Šumperk, 1994. ISBN 80-901473-5-6. 
  9. Pavlína Koncošová. Pamětní deska Vladimír Přikryl [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2020-08-05]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]