Bazilika Panny Marie Sněžné
| Bazilika Panny Marie Sněžné | |
|---|---|
 Santa Maria Maggiore od JV | |
| Místo | |
| Stát |  Itálie |
| Obec | Řím |
| Souřadnice | 41°53′51″ s. š., 12°29′55″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | katolicismus |
| Zasvěcení | Panna Maria |
| Architektonický popis | |
| Architekt | Ferdinando Fuga |
| Stavební sloh | renesanční architektura |
| Výstavba | 5. století |
| Specifikace | |
| Délka | 92 m |
| Šířka | 80 m |
| Výška | 75 m |
| Další informace | |
| Adresa | Via Liberiana 27, Roma, Lazio |
| Oficiální web | Oficiální web |
 multimediální obsah na Commons | |
| galerie na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bazilika Santa Maria Maggiore [madžóre], též bazilika Panny Marie Sněžné, je jeden z nejvýznamnějších kostelů (basilica maior) v Římě. Stojí na severním okraji pahorku Esquilin, blízko hlavního nádraží (Roma Termini). Byla postavena v letech 432–440, a i když byla v průběhu staletí dále zdobena a přestavována, zachovala se v původní podobě jako příklad starověké římské baziliky. Má exteritoriální status (podobně jako budovy vyslanectví) a patří Vatikánu. Bazilika Santa Maria Maggiore je jedním z objektů v historickém centru Říma, patřících Svatému stolci, které byly v roce 1980 zapsány na Seznam Světového dědictví UNESCO.[1][2]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Starší bazilika Panny Marie, kterou dal postavit papež Liberius v letech 352–366, nestála podle nedávných archeologických výzkumů na tomto místě.[zdroj?] Baziliku dal postavit papež Sixtus III. poté, co Efezský koncil roku 431 potvrdil Ježíšovu matku Pannu Marii jako Bohorodičku (řecky Theotokos), což výrazně podpořilo mariánskou úctu. O té svědčí i zachované mozaiky v lodi a na vítězném oblouku, patrně z téže doby. V tomto kostele roku 867 papež Hadrián II. za přítomnosti svatých Cyrila a Metoděje položil na hlavní oltář slovanské bohoslužebné knihy, a tak je schválil a povolil jejich užívání. Středověký název „Panny Marie Sněžné“ (italsky della Neve) vznikl z legendy, podle níž byl kostel postaven na místě, které se v srpnu pokrylo sněhem. Na tuto legendu odkazuje i zasvěcení kostela Panny Marie Sněžné na Novém Městě v Praze a v Olomouci. Kostel byl pak průběžně opravován a rozšiřován, příčná loď a apsida jsou ze 13. století, zvonice ze 14. století, pozlacený kazetový strop je ze 16. století a po roce 1740 vznikla dnešní barokní fasáda.
Popis
[editovat | editovat zdroj]Bazilika stojí mezi dvěma náměstími, Piazza del’Esquilino na severozápadě a Piazza Santa Maria Maggiore na jihovýchodě, odkud je vstup. Na tomto náměstí stojí mariánský sloup Carla Maderna z roku 1614, který se stal vzorem pro stovky barokních sloupů po celé Evropě.
Kostel o rozměrech 92 × 80 m je klasická trojlodní sloupová bazilika se zvonicí vysokou 75 m a apsidou na západní straně. Hlavní (jihovýchodní) průčelí doplňují renesanční přístavby, takže celek tvoří obdélník. Fasádu přestavěl architekt Ferdinando Fuga roku 1743 tak, že zachoval starší fasádu lodi s mozaikami ze 12. století.
Hlavní loď je 30 m široká, krytá dřevěným, pozlaceným kazetovým stropem podle návrhu Giuliana da Sangallo. Mramorová mozaiková podlaha je z poloviny 12. století. Nižší boční lodi jsou odděleny 40 antickými sloupy ze žuly a z mramoru, které pocházejí z nějaké starší stavby. Mozaiky v hlavní lodi a na vítězném oblouku patří k nejcennějším částem kostela. Pocházejí z poloviny 5. století a znázorňují jednak oslavu Panny Marie jako Matky Boží, jednak příběhy Starého zákona s jejich naplněním v Novém zákoně. Mozaika Korunování Panny Marie v hlavní apsidě je z roku 1295. Pod hlavním oltářem je krypta Narození Páně (také sv. Matěje), kde se v křišťálovém relikviáři uchovávají domnělé pozůstatky betlémských jeslí a kde je také pohřben sv. Jeroným, poustevník a překladatel bible ze 4. století.
V pravé příční lodi je Sixtinská kaple (podle papeže Sixta V., nesouvisí se Sixtinskou kaplí ve Vatikánu) podle návrhu Domenika Fontany s manýristickou výzdobou ze 16. století a před ní je náhrobek slavného architekta a sochaře Berniniho. V protějším levém křídle je kaple Borghese z roku 1611 podle návrhu Flaminia Ponzia, na hlavním oltáři je ikona Panny Marie ze 6. století, zvaná „Salus populi romani“.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Historic Centre of Rome, the Properties of the Holy See in that City Enjoying Extraterritorial Rights and San Paolo Fuori le Mura [online]. UNESCO [cit. 2025-04-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Basilica Papale di Santa Maria Maggiore Papal Basilica of St. Mary Major (Liberian Basilica) Roma, Roma, Lazio, Italy [online]. [cit. 2025-04-26]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- K. Baedeker, L'Italie. Leipzig 1900, str. 253n.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bazilika Panny Marie Sněžné na Wikimedia Commons - BRONKOVÁ, Johana. Hlavní mariánský chrám Věčného města Santa Maria Maggiore - 1. část [online]. 26. 4. 2003. Dostupné online.
- BRONKOVÁ, Johana. Hlavní mariánský chrám Věčného města Santa Maria Maggiore - 2. část [online]. 10. 5. 2003. Dostupné online.
- BRONKOVÁ, Johana. Hlavní mariánský chrám Věčného města Santa Maria Maggiore - 3. část [online]. 24. 5. 2003. Dostupné online.
- BRONKOVÁ, Johana. Hlavní mariánský chrám Věčného města Santa Maria Maggiore - 4. část [online]. 31. 5. 2003. Dostupné online.
- BRONKOVÁ, Johana. Hlavní mariánský chrám Věčného města Santa Maria Maggiore - 5. část (včetně fotogalerie) [online]. 14. 6. 2003. Dostupné online.
- Oficiální stránky na webu Svarého stolce (italsky)
