Komunistick� strana �eskoslovenska p�i�la o �stavn� zakotven� vedouc� postaven� ve spole�nosti, p�istoupila pod n�tlakem reformn�ch sil na v�razn� zastoupen� reprezentant� OF/VPN ve vl�d�, 29. 12. 1989 byl V�clav Havel zvolen �eskoslovensk�m prezidentem (a�koliv jej zvolilo cel� FS v�etn� komunistick�ch poslanc�, nelze mluvit o faktick� podpo�e KS� jeho kandidatu�e). Vedle vl�dy m�li komunist� a� do prvn�ch svobodn�ch voleb siln� pozice i v zastupitelsk�ch org�nech, p�esto�e na z�klad� dohod u kulat�ho stolu odstoupila �ada zkompromitovan�ch poslanc�, kte�� byli nahrazov�ni jin�mi.35 P�edev��m po��tkem roku 1990 do�lo k �ad� kooptac� poslanc�. P�itom v�ak nebyli dosazov�ni pouze reprezentanti OF, ale do�lo i k v�m�n�m �nep�ijateln�ch� komunist� za �nov� tv��e� strany. T�mto zp�sobem nap�. mohl za��t svoji politickou kari�ru Miroslav Greben��ek, kter� 30. 1. 1990 nahradil V�ru Pechovou na postu poslance Sn�movny lidu Feder�ln�ho shrom�d�n�. 27. 2. 1990 se stal poslancem SL FS Ji�� Ma�t�lka, 30. 1. 1990 Vasil Mohorita atd. Zm�ny v zastoupen� komunist� ve Feder�ln�m shrom�d�n� od 29. 11. 1989 do konce volebn�ho obdob� ukazuje n�sleduj�c� tabulka p�evzat� z rozs�hlej��ho sch�matu sestaven�ho F. Cig�nkem:
| Politick� strana | Sn�movna | A | B | C | C1 |
| KS� | SLFS | 139 | 64 | 75 | 10 |
| SN-�R | 51 | 26 | 25 | 2 | |
| SN-SR | 52 | 30 | 22 | 2 | |
| FS celkem | 242 | 120 | 122 | 14 |
Vysv�tlivky:
A: Rozd�len� mand�t� k 29. 11. 1989
B: Poslanci, kte�� byli zvoleni do FS p�ed 29. 11. 1989 a z�stali jeho �leny
a� do konce V. volebn�ho obdob�.
C: Poslaneck� mand�ty, jejich� nositel� byli po 29. 11. 1989 (a� do 17. 4.
1990) odvol�ni nebo rezignovali, z toho
C1: uvoln�n� mand�ty, kter� byly obsazeny p�vodn� politickou stranou.
Pramen: Cig�nek, F. a kol: Kronika demokratick�ho parlamentu 1989-1992. Cesty, Praha 1992, str. 49.
V obdob� do voleb 1990 z�stali komunist� etablovanou parlamentn� silou. Komunist�m rovn� pomohlo 23. 1. 1990 realizovan� p�ijet� tzv. �mal�ho� z�kona o politick�ch stran�ch (15/1990 Sb.). Na jeho z�klad� se stranami ji� vznikl�mi (kter� nemusely ��dat o evidenci MV) staly �eskoslovensk� strana lidov�, �eskoslovensk� strana socialistick�, Demokratick� strana, Komunistick� strana �eskoslovenska a Strana svobody a ji� vznikl�mi politick�mi hnut�mi Ob�ansk� f�rum a Ve�ejnost proti n�sil�. Tento z�kon byl dal��m - pr�vn�m - uzn�n�m legitimity existence KS�.
Jak ji� bylo uvedeno, na mimo��dn�m prosincov�m sjezdu bylo rozhodnuto vytvo�it �zemn� organizaci KS� v �ech�ch a na Morav�. Tento krok se dostal po��tkem roku 1990 do souladu se vzr�staj�c�mi n�roky slovensk� ��sti federace na v�t�� samostatnost, �emu� by odpov�dalo i pojet� KS� jako spole�n� organizace dvou n�rodn�ch komunistick�ch stran. Veden� Komunistick� strany Slovenska bylo sice v pr�b�hu listopadov�ch ud�lost� stejn� ortodoxn� jako pra�sk� veden�, av�ak pot� dok�zalo rychleji reagovat na spole�enskou situaci. Na mimo��dn�m sjezdu KSS 17. prosince 1989 byl p�ijat Ak�n� program KSS, kter� byl mnohem reformn�j�� ne� obdobn� dokument KS� ze sjezdu 20.-21. 12. 1989. Skute�nost, �e Ak�n� program KS� zpracovali byrokrati�t� strani�t� rutin��i z apar�tu �V KS�, m�la v �lensk� z�kladn� KSS negativn� ohlas.36 Proto se mezi �eskou a slovenskou ��st� KS� projevily i ideov� rozpory.
Ustavuj�c� sjezd Komunistick� strany �ech a Moravy se konal 31. b�ezna 1990.37 KS�M dostala za �kol pracovat ve specifick�ch politick�ch, ekonomick�ch a kulturn�ch podm�nk�ch �esk� republiky, vyjad�ovat prost�ednictv�m sv�ch z�stupc�, poslanc� v �esk� n�rodn� rad�, po�adavky a z�jmy �len� strany a sympatizuj�c�ch v �ech�ch, na Morav� a ve Slezsku.38 Podle slov Ladislava Adamce na ustavuj�c�m sjezdu KS�M reprezentovala s�lu 700 tis�c komunist� v �ech�ch a na Morav�. P�edsedou KS�M byl zvolen nev�razn� Ji�� Machal�k. Za �lena V�konn�ho v�boru byl zvolen i M. Greben��ek. Vznik KS�M v�ak nebyl ve sv� dob� vn�m�n jako p��li� podstatn� ud�lost, proto�e Komunistick� strana �eskoslovenska byla st�le nahl�ena jako celek a osobnost jej�ho p�edsedy Adamce sv�d�ila o n�vaznosti na p�edlistopadov� struktury.
Komunist� dok�zali stabilizovat sv� pozice, co� se potvrdilo i v reakc�ch ve�ejnosti. V b�eznu 1990 se zastavil pokles popularity KS�, co� podle IVVM patrn� souviselo s �n�kter�mi postupy spojen�mi se znev�hod�ov�n�m komunist�, kter� nenach�zely v�dy p��znivou odezvu ve�ejnosti. Prom�tat se tu m��e i ur�it� �p�echodnost� a nejistota sou�asn� ekonomick� situace st�tu.�39 Podle v�zkumu IVVM, uskute�n�n�ho na p�elomu dubna a kv�tna 1990, si v�t�ina ob�an� (72%) myslela, �e by KS� jako politick� strana m�la m�t stejn� pr�va a povinnosti jako jin� politick� subjekty. S t�mto n�zorem nesouhlasilo 26% lid�, 2% nev�d�la. V�ce ne� polovina ob�an� (59%) se domn�vala, �e by KS� nem�la b�t zru�ena, v�ce ne� t�etina lid� (37%) se naopak domn�vala, �e by zru�ena b�t m�la (4% neum�la ot�zku posoudit). Na ot�zku, zda KS� projevuje snahu p�etvo�it se v modern� politickou stranu, v�ce ne� polovina (54%) odpov�d�la, �e neprojevuje (10% nev�d�lo). Naopak 36% si myslelo, �e komunistick� strana tuto snahu projevuje. Pokud �lo o skladbu �lensk� z�kladny, 51% ob�an� se domn�valo, �e je slo�ena p�ev�n� ze stalinist� a dogmatik�. Je zaj�mav�, �e tent�� n�zor vyslovil i ka�d� des�t� �len KS�. S t�mto n�zorem nesouhlasilo 38% dot�zan�ch ob�an� a 11% z nich odpov�d�lo �nev�m�.40
P�esto snahy o z�kaz, pop�. v�razn� omezen� vlivu KS� jako celku �i jej�ch jednotliv�ch p�edstavitel� existovaly. V b�eznu 1990 se v Brn� uskute�nily ve�ejn� protesty a demonstrace podporuj�c� po�adavky na odstoupen� komunistick�ho prim�tora Pernicy. 5.4. t�ho� roku se v Praze na Starom�stsk�m n�m�st� konala manifestace za zabaven� majetku KS�. 17. 4. 1990 zve�ejnil tehdej�� m�stsk� prokur�tor pro Prahu JUDr. Tom� Sokol dopis adresovan� �V KS�, v n�m� ozn�mil, �e od 1. 5. bude �innost KS� na �zem� Prahy posuzov�na z hlediska mo�n�ho napln�n� skutkov� podstaty trestn�ho �inu podpory a propagace fa�ismu, av�ak o den pozd�ji vydala Gener�ln� prokuratura prohl�en� o tom, �e stanovisko JUDr. Sokola nesd�l�. Po�adavek na z�kaz KS� vznesly i tzv. historick� strany.
V obran� v��i t�mto po�adavk�m souhlasili komunist� na 4. zased�n� �V KS� v dubnu 1990, �e navr�t� st�tu nemovitosti, kter� KS� z�skala v komunistick�m obdob�. P�evod majetku KS� i n�kter�ch dal��ch organizac� (SSM, Pion�r) je do sou�asnosti prov�zen �adou probl�m� (spojen�ch se spekulacemi o osobn�m obohacen� �p�ed�vaj�c�ch� i �p�ij�maj�c�ch�), av�ak n�vrat mnoha ��st� tohoto majetku st�tu je realitou.
Komunistickou stranu postihl velk� �bytek �lensk� z�kladny. Zat�mco k 1. lednu 1989 �inil po�et �len� a kandid�t� strany 1 701 085, k 30. �ervnu 1990 m�la strana ji� jen 756 120 �len�.
KS� vstupovala do �ervnov�ch voleb s programem, v n�m� se sna�ila p�esv�d�it voli�e o sv�m rozchodu s p�edlistopadovou minulost� a z�rove� se prezentovat jako ochr�nce soci�ln�ch jistot v �neklidn�m obdob�. Za sv�j c�l stanovila �demokratick�, humanistick�, materi�ln� i duchovn� produktivn� socialismus.�41
V prvn�ch svobodn�ch volb�ch, konan�ch 8. - 9. 6. 1990, z�skala KS� v �esk� republice42 13,48% hlas� do SL FS, 13,X0% do SN FS a 13,24% do �NR. Tento volebn� v�sledek (v porovn�n� s velk�mi zisky OF) v roce 1990 sice znamenal, �e se p�ev�n� ��st voli�� p�iklonila k �revolu�n�mu proudu� (prvn� svobodn� volby se staly do jist� m�ry plebiscitem o dal��m v�voji), av�ak komunistick� strana obh�jila nep�ehl�dnutelnou pozici ve stranick�m spektru; nav�c se do budoucna r�sovala mo�nost p�evz�t ur�itou ��st reformn� a z�rove� levicov� orientovan�ch voli��, kte�� by nepodpo�ili �konkurenty� KS�.
(uvedeny jsou pouze strany, hnut� a koalice, kter� z�skaly v�ce ne� 2% hlas�)
| strana hnut� koalice |
Sn�movna lidu |
Sn�movna n�rod� |
Poslanc� FS������ |
||||
| � | mand�t� | � | mand�t� | ||||
| absolutn� | v % | absolutn� | v % | ||||
| OF | 3 851 172 | 53,15 | 68 | 3 613 513 | 49,96 | 50 | 118 |
| KS� | 976 996 | 13,48 | 15 | 997 919 | 13,80 | 12 | 27 |
| KDU | 629 359 | 8,69 | 9 | 633 053 | 8,75 | 6 | 15 |
| HSD - SMS | 572 015 | 7,89 | 9 | 658 477 | 9,10 | 7 | 16 |
| SD | 278 280 | 3,84 | - | 301 445 | 4,17 | - | - |
| SZV | 273 175 | 3,77 | - | 288 270 | 3,99 | - | - |
| SZ | 224 432 | 3,10 | - | 248 944 | 3,44 | - | - |
| �SS | 199 446 | 2,75 | - | 208 662 | 2,89 | - | - |
| Strany, hnut�, |
z�skan� hlasy |
po�et | |
| koalice | absolutn� | v % | mand�t� |
| OF | 3 569 201 | 49,50 | 127 |
| KS� | 954 690 | 13,24 | 32 |
| HSD - SMS | 723 609 | 10,03 | 22 |
| KDU | 607 134 | 8,42 | 19 |
| SZV | 296 547 | 4,11 | - |
| SD | 296 165 | 4,11 | - |
| SZ | 295 844 | 4,10 | - |
| �SS | 192 922 | 2,68 | - |
Jak ji� bylo uvedeno, v KS� kr�tce po listopadu 1989 vzniklo tzv. Demokratick� f�rum komunist�. Byla to prvn� z n�kolika �od�t�peneck�ch skupin�, kter� v letech 1990-1993 postupn� a) nejprve naru�ovaly vnit�n� jednotu strany t�m, �e ��daly jej� v�razn�j�� reformov�n� (a� ji� z osobn� kari�ristick�ch �i ideov�ch d�vod�) a pot�, co zjistily, �e v KS�, resp. KS�M nemohou z�skat v�t�inovou podporu, b) vytvo�ily vlastn� stranu �i hnut�, kter� se v�ak c) v�dy stala (p�inejmen��m po ur�it� dob�) naprosto margin�ln� sou��st� stranick�ho spektra. ��st Demokratick�ho f�ra komunist� se v b�eznu 1990 p�em�nila v samostatn� politick� hnut� s n�zvem �eskoslovensk� demokratick� f�rum (�SDF), p�i�em� dal�� ��st p�sobila nad�le v r�mci komunistick� strany. �SDF zve�ejnilo sv� programov� c�le, ve kter�ch uvedlo, �e �vych�z� z listopadov� revoluce, z proces� uvnit� komunistick� strany i mimo ni a stav� proti totalit� demokracii, proti n�sil� humanismus, proti zaost�v�n� prosperitu.43 �SDF z�skalo v prvn�ch polistopadov�ch svobodn�ch volb�ch v �R pouze 0,32% hlas� do SL FS, 0,44% hlas� do SN FS a 0,33% hlas� do �NR (nejm�n� ze v�ech kandiduj�c�ch subjekt�). Ji� prvn� pokus reform�tor� polistopadov� komunistick� strany, resp. t�ch, kte�� se sna�ili �p�evz�t� jej� voli�skou z�kladnu, tedy neusp�l. D�vodem byl jednak relativn� vysok� volebn� zisk �autentick� komunistick� strany, jednak pom�rn� siln� konkurence v levicov�m spektru p�ed prvn�mi svobodn�mi volbami. Volebn� v�sledky z �ervna 1990 nasv�d�ovaly tomu, �e voli�i komunistick� strany jsou s komunistickou ideologi� a osobn� i stranickou histori� (by� m�rn�nou deklarovan�mi programov�mi vyj�d�en�mi a po�adavky) spjati natolik, �e ve velk� v�t�in� nejsou ochotni podporovat jin� subjekty, by� by se definovaly jako levicov�.
Obecn� v�ak lze ��ci, �e pro levici nebylo v polistopadov� atmosf��e ochotno hlasovat takov� procento lid�, jako je tomu v sou�asnosti; nav�c pro levicov� a z�rove� nekomunisticky orientovan�ho voli�e existoval pom�rn� velk� v�b�r r�zn�ch subjekt�, s nimi� mohl spojovat svoje p�edstavy o budouc�m (zjednodu�en� lze ��ci �soci�ln� spravedliv�m�) v�voji spole�nosti. Jednalo se nap�. o �osma�edes�tnick�� klub Obroda kandiduj�c� v r�mci OF (stejn� jako �radik�ln� Lev� alternativa), d�le pak o �historick� levicov� strany (�eskoslovensk� strana socialistick� a �eskoslovensk� soci�ln� demokracie44), �i o Spojenectv� zem�d�lc� a venkova, ve kter�m byli mimo jin�ch subjekt� z�stupci �zem�d�lsk�ch dru�stevn�k�� �i Hnut� d�chodc� za �ivotn� jistoty (kter� se v obdob� p�edsednictv� J. Kon��ka sice nedefinovalo levicov�, ale sv�mi faktick�mi po�adavky k levici sm��ovalo).
Komunistick� strana byla ostatn�mi politick�mi subjekty ch�p�na jako antisyst�mov� a jej� schopnost reformov�n� byla zpochyb�ov�na i t�mi osobnostmi, kter� se nesna�ily vyprofilovat v�hradn� na �antikomunistick� vln�. Charakteristick� je v tomto sm�ru n�zor tehdej��ho p�edstavitele �st�edov�ho� proudu v Ob�ansk�m f�ru Milo�e Zemana, kter� je�t� p�ed volbami v roce 1990 mj. uvedl: �Komunistick� strana se chce st�t modern� levicovou stranou. �mysl je to jist� bohulib�, ale br�n� mu v tom n�kter� podstatn� p�ek�ky. Prvn� je ta, �e t�leso m��e zaujmout prostor pouze tehdy, nen�-li ji� tento prostor obsazen jin�m t�lesem; jinak mus� p�edchoz� t�leso vytla�it. Prostor modern� levicov� strany u n�s je a - v souladu s evropsk�mi tradicemi - bude obsazen� soci�ln� demokraci�. Bl�e ke st�edu, ale koneckonc� tak� nalevo, jsou krom� toho socialist� ... Za t�to situace by se m�la komunistick� strana hrd� p�ihl�sit ke sv� dosavadn� strategii �ivota bez budoucnosti a st�t tak ve sv� poznan� pravd�. Na�la by jist� dost p��vr�enc�, kte�� neviditeln� ztr�ty nevid�, miluj� poslu�nost a boj� se samostatn�ho my�len�. Jej� diskontinuitn� obrat, krom� toho, �e sm��uje do zapln�n�ho prostoru, je spojen se ztr�tou tradic a vzbuzuje podez�en� z �myslu je�t� v�t�� ne�itelnosti. Pokud by se komunist� nazvali nap��klad Stranou pr�ce, mohli bychom si je spl�st s labouristy. Jejich dosavadn� n�zev naopak ��dn� zmaten� pojm� neumo��uje, proto�e se dostate�n� vryl do na�eho v�dom� ... komunistick� strana byla a z�st�v� stranou extr�mu. A jako takov� m� ve spole�nosti sv� p�irozen�, i kdy� okrajov� m�sto. Nelze ji zru�it, jako nelze ru�it hore�ku. Jej� volebn� v�sledky budou m���tkem intenzity nemoci na�� spole�nosti, soci�ln� rakoviny, ze kter� se zvolna za��n�me uzdravovat.�45
Po prvn�ch svobodn�ch volb�ch se KS�, vn�man� a profilovan� v��e uveden�ch zp�sobem, stala druhou nejsiln�j�� polickou silou v zemi. Relativn� velk� voli�sk� zisk j� dal jistou legitimitu existence v polistopadov�m stranicko-politick�m syst�mu. Ve Feder�ln�m shrom�d�n� z�skala 47 mand�t� (23 ve Sn�movn� lidu, z toho 15 v �R a 8 v SR, a 24 ve Sn�movn� n�rod�, z toho 12 v �R a 12 v SR), v �NR 32 mand�ty. Ve FS se 8 poslanc� KS� stalo �leny p�edsednictva, jeden byl zvolen do funkce m�stop�edsedy FS �SFR, dva do funkce p�edsed� v�bor� a jedna �lenka KS� do funkce tajemnice parlamentn�ho v�boru. Komunist� se na feder�ln� i republikov� �rovni ocitli v opozici, v �esk� republice byli dokonce jedinou opozi�n� stranou v��i koalici OF/KDU/HSD-SMS.
�
Formed in 2009, the Archive Team (not to be confused with the archive.org Archive-It Team) is a rogue archivist collective dedicated to saving copies of rapidly dying or deleted websites for the sake of history and digital heritage. The group is 100% composed of volunteers and interested parties, and has expanded into a large amount of related projects for saving online and digital history.
