AULEHLA Gustav

* 13.6.1931 Olomouc

fotograf, projektant

U�il se zedn�kem, potom absolvoval stavebn� pr�myslovku. Od roku 1956 �ije v Krnov�, kde p�sob� jako projektant.

Zaj�mal se tak� o um�n�, psal ver�e, fotografoval. Ve sv�m archivu m� na 90 tis�c negativ�. O jeho sn�mc�ch napsal teoretik Vladim�r Birgus, �e �jsou v�t�inou komponov�ny velmi jednodu�e, ale jsou v nich eliminov�ny ru�iv� podru�n� prvky a �asto je v nich kladen z�m�rn� d�raz na kontrasty dvou i v�ce motiv� a paraleln�ch d�j�. I kdy� jeho sn�mky pat�� do humanistick�ho dokumentu, oslavuj� oby�ejn� �ivot a nepostr�daj� humor a lyri�nost, jsou syrov�j�� a nekompromisn�j��, ne� u n�s je zvykem.�
Sv� fotografie autor vystavoval nap�. v Pra�sk�m dom� fotografie, v opavsk�m Dom� um�n�, v olomouck�m Vlastiv�dn�m muzeu. Sv�m div�k�m ho p�edstavila �esk� televize.

BIRGUS, Vladim�r. Gustav Aulehla : takov� jsme byli [online]. [Cit. 16.6.2009]. Dostupn� z WWW: http://www.fotoreporter.cz/report/clanek.php?id=231.

ODKAZY:

Gustav Aulehla: Takov� jsme byli

---

BARBORA Opavsko � Krnovsk�

� 1510/1511

kn�na z�rodu P�emyslovc�

dcera Mikul�e V. Opavsko � Krnovsk�ho, man�elka Jana IV. Osv�timsk�ho

Roku 1490 p�evzala vl�du nad Krnovskem. �esk� kr�l jejich vl�du neuzn�val, ud�lil toto l�no 3. 10. 1493 Janu ze �elenberka a Kosti. Fakticky v�ak pokra�ovala vl�da Barbory. Po smrti sv�ho mu�e Jana Osv�timsk�ho provdala svou dceru Helenu za Ji��ho, syna Jana ze �elenberka. T�m byl spor o vl�du nad Krnovskem vy�e�en.
Byla to kn�na proslul� bystrost� ducha. Zem�ela kolem roku 1510.

FUKALA, Radek. Slezsko nezn�m� zem� koruny �esk� : kn�ec� a stavovsk� Slezsko do roku 1740. Vyd. 1. �esk� Bud�jovice : N�mec � Veduta, 2007. s. 313. ISBN 978-80-86829-23-4.

BLUCHA, Vladim�r. �elenberkov� z�skali Krnovsko jen na kr�tkou dobu.
In Krnovsk� listy, 2004, �. 8, s. 3.

---

BAUER Leopold

* 1. 9. 1872 Krnov
� 7. 10. 1938 V�de�

architekt, um�leckopr�myslov� n�vrh��

Narodil se v krnovsk�m hostinci U b�l�ho kon��ka �.p. 93, kter� pat�il jeho otci. Leopold Bauer v Krnov� vystudoval re�lku, v Brn� stavebn� technickou �kolu a ve V�dni Akademii v�tvarn�ch um�n� (1893- 1896). Vzd�l�n� zavr�il studijn� cestou do It�lie, Francie a N�mecka.
Stal se jedn�m z tv�rc� v�de�sk�ho neobiedermaieru, realiz�torem historizmu, zejm�na gotiky pro jej� dokonal� ztv�r�ov�n� hmoty. K nejpozoruhodn�j��m Bauerov�m prac�m se �ad� vily K. Reissiga (1902) a H. Hechta (1911) v Brn�, vila F. Kurze (1903 postavena, v�roce 1945 zbour�na) a m�stsk� st�elnice (1908). D�le v�Krnov� navrhl radnici � n�vrh ov�em nebyl realizov�n. Tak� se podle jeho n�vrhu upravila Larischova vila (1913) a Chlupa�kova vila � v�letech 1924 - 1926 byly tyto dv� samostatn� budovy spojeny do jednoho celku podle Bauerova projektu.
Mezi jeho dal�� pr�ce pat�� Priessnitzovo sanatorium (1910, 1929) v�Jesen�ku-l�zn�ch a samoz�ejm� i obchodn� d�m �Breda� v Opav�. Za nejv�t�� sv� d�lo pokl�dal budovu N�rodn� banky ve V�dni (1918). Posledn�m projektem pro Opavu byl �Pam�tn�k padl�ch - �Hedvika�, p�i jeho� realizaci zem�el.

Encyklopedie architekt�, stavitel�, zedn�k� a kamen�k� v��ech�ch. Vyd. 1. Praha : Academia, 2004. s. 45. ISBN 80-200-0969-8.

ODKAZY:

Bauer Leopold - Szlubek

---

BLUCHA Vladim�r

* 6. 7. 1931 Mokr� Lazce u Opavy

kronik��, vlastiv�dn� pracovn�k, pedagog

Po v�lce, kter� zni�ila jeho domov, se p�est�hoval s�rodi�i do Krnova. Studoval na zdej��m gymn�ziu a d�le pak v�Ostrav� na Pedagogick�m institutu obor zem�pis � matematika. A� do ��jna 1998 u�il na krnovsk�ch �kol�ch. Mnoho let se v�nuje� tak� vlastiv�dn� pr�ci. Pod jeho veden�m vyv�jela �innost krnovsk� pobo�ka Matice slezsk�, jej� �estn�m �lenem je dodnes. Jeho z�jem o historii jej p�ivedl k�naps�n� mnoha �l�nk� i knih. Ty m��ete nal�zt na webov�ch str�nk�ch M�stsk� knihovny Krnov.

GARGUL�KOV�, Eva. Vladim�r Blucha. Krnov : M�stsk� knihovna Krnov, 2005. PF 2005

---

BOHUSLAV z�Krnova

* asi 1330 Krnov
� p�ed 7. 10. 1416

profesor univerzity Karlovy, c�rkevn� hodnost��

Po z�sk�n� mistrovsk� hodnosti na pra�sk� artistick� fakult� pokra�oval z�ejm� ve studiu pr�v v�cizin�, kde dos�hl titulu doktora dekret�. Roku 1372 byl far��em ve V�stonic�ch na Morav� a�v�t�m�e roce vstoupil na pra�skou pr�vnickou fakultu.� Jeho p�soben� je dolo�eno mezi lety 1380 a 1396.� Z�roz���en� jeho p�edn�ek, jejich� rukopisy se dochovaly p�edev��m v�zahrani�n�ch knihovn�ch, lze soudit, �e pat�il k�nejrespektovan�j��m u�itel�m univerzity. Byl kanovn�kem olomouck�m a 1386 se stal d�kanem pra�sk� kapituly. Po vypuknut� sporu mezi V�clavem IV. a arcibiskupem Jen�tejnem 1393 osobn� poc�til kr�l�v hn�v; na rozd�l od gener�ln�ho vik��e Joh�nka z�Pomuku v�ak sv� zran�n� p�e�il.

Biografick� slovn�k �esk�ch zem�. �Vyd. prvn�. Praha : Libri, 2007. s. 23.� ISBN 978-80-7277-239-1.

Biografick� slovn�k Slezska a severn� Moravy

: �nov� �ada. �Se�it �7. (19.). Vyd. 1. V�Ostrav� : Filozofick� fakulta a �stav pro region�ln� studia, 2005. s. 58. ISBN 80-7368-098-X.

---

BRO��KOV�-URBANOV� Dobroslava

* 16.12. 1954 Kojet�n

v�tvarnice, ilustr�torka

Studovala UMPRUM v�Brn�. Ch�pe kresbu jako samostatn� a jedine�n� d�lo, bez n�vaznosti na dal�� v�tvarnou tvorbu. Jej� kresebn� d�lo se d� rozd�lit do dvou samostatn�ch okruh�. V�prvn�m tvo�� figur�ln� kresby, pohybov� studie a skici, pro kter� je p�il�hav� ozna�en� jist� nedokon�enosti, kter� m��eme charakterizovat italsk�m term�nem �no finito�,� jen� vznikl p�i hodnocen� Michelangelov�ch posledn�ch d�l, zejm�na Piety Rondanini. Tyto kresby jsou tak bezprost�edn�, zachycuj�c� dan� okam�ik tvorby a p�esto je nem��eme charakterizovat jako realistick�. Dal��m okruhem jsou samostatn� kresby, zejm�na v�t��ch form�t�, kter� dosahuj� vrcholu jej� tvorby a dalece svou kvalitou p�esahuj� r�mec regionu. Od kresebn� �innosti se odv�j� i jej� grafick� tvorba, a� ji� jsou to krajiny z�Francie, anebo drobn� grafick� pr�ce ex libris, v�n� nach�z�me velmi pe�liv� zpracov�n� i p��m� odraz citliv� �ensk� du�e. Na tomto poli autorka �sp�n� spolupracuje se Spolkem �esk�ch bibliofil�.

Slovn�k �esk�ch a slovensk�ch v�tvarn�ch um�lc� 1950 � 1997: I. A � �. Vyd. prvn�. Ostrava : Chagall, 1998. s. 217. ISBN 80-86171-00-0.

---

CIBULKA Hanns

* 20. 9. 1920 Krnov
� 20. 6. 2004 Gotha

n�meck� b�sn�k, prozaik, p�ekladatel

Narodil se �v rodin� textiln�ho zam�stnance. �D�tstv� a studentsk� l�ta pro�il v�Krnov�. Po absolvov�n� obchodn� �koly uva�oval o um�leck� dr�ze houslisty. Musel v�ak narukovat �jako voj�k do wehrmachtu. Po v�lce vystudoval knihovnictv� a v�letech 1953 � 1985 byl �editelem knihovny v�m�st� Gotha. Z�kladn� kameny Cibulkov� b�snick� a prozaick� tvorby jsou vzpom�nky na ml�d�, domov, v�le�n� pro�itky, nenapln�n� l�ska. Jeho d�la byla p�elo�ena �do �e�tiny, pol�tiny, ital�tiny. Je nositelem �ady liter�rn�ch cen v�N�mecku i v�cizin�.

GARGUL�KOV�, Eva. Hanns Cibulka. In Krnovsko, II. edi�n� �ada, 2. ��st. �erven 1992, s. 25-26.

---

DAEHNE Ji��

* 4. 8. 1937 Hole�ov
� 17. 8. 1999 Krnov

pedagog, b�sn�k

D�tstv� pro�il v�Hole�ov�. Po maturit� na krnovsk�m gymn�ziu v roce 1955 studoval na Filozofick� fakult� v Olomouci. Obor u�itelstv� v�tvarn� v�chovy ukon�il v roce 1960 a za�al pracovat jako st�edo�kolsk� profesor v�tvarn� v�chovy na St�edn� pedagogick� �kole v Krnov�.
Sv� prvn� liter�rn� pr�ce � pov�dky, uve�ejnil ve vysoko�kolsk�m �asopise Tribuna. Ver�e publikoval v r�zn�ch �asopisech i�novin�ch. Sb�rky vyd�val samizdatov� a tak� ve form� p��le�itostn�ch tisk�, bibliofili�, novoro�enek a grafick�ch list� ve vlastn�� v�tvarn� �prav�. Jeho tvorba odr�� z�itky z�d�tstv� i dosp�losti, osobn� a spole�ensk� ud�losti.

Jeho bibliografii je mo�n� naj�t na webov�ch str�nk�ch M�stsk� knihovny Krnov.

Osobnost b�sn�ka Ji��ho Daehneho bude m�stn� kultura postr�dat. In Region,� ro�. VIII, �. 35, 31.8.1999, s. 7. ISSN

ODKAZY:

Ji�� Daehne - vzpom�nkov� ve�er

---

FLEMMICH Theodor

* 9. 9. 1864 Krnov
� 23. 1. 1926 Jesen�k

tov�rn�k

Jeho p�edkov� z�otcovy i mat�iny strany byli tkalci �i tkalcov�t� mist�i. Jeho man�elkou byla Theresia Schim poch�zej�c� pravd�podobn� z�Ho�ovic v��ech�ch. On s�m se vypracoval na �editele a od roku 1908 tak� spolumajitele textiln� tov�rny Franze Kurze.
V roce 1914 si nechal postavit od p�edn�ho v�de�sk�ho architekta Otto Prutschera rodinn� s�dlo, kter� jeho rodina ob�vala a� do doby zn�rodn�n� v�roce 1948.
Theodor Flemmich zem�el v�Priessnitzov� sanatoriu v�Jesen�ku. Poh�ben byl do rodinn� hrobky na m�stsk�m h�bitov� v�Krnov�.

Do roku 2003 fungovala Flemmichova vila jako kojeneck� �stav. Dnes se zde nach�z� spolkov� d�m a expozice individualistick� moderny. V�ce informac� o projektech, kter� ve Flemmichov� vile prob�haj� najdete na webov�ch str�nk�ch Ob�ansk�ho sdru�en� Flemmichovy vily.

Slavn� vily Moravskoslezsk�ho kraje. 1. vyd. v��esk�m jazyce. Praha : Foibos, 2008. s. 58. ISBN 978-80-87073-09-04.

PETR, Pavel. N�stin rodinn�ho prost�ed� krnovsk�ch Flemmich�. Krnov, duben 2008.

---

GESSLER Siegfried

* 6. 3. 1854 Zlat� Hory
� 31. 12. 1889 Krnov

majitel vinopalny a tov�rny na lik�ry

Vyu�il se pivovarn�kem a v�robcem lik�r� v�Jesen�ku. Roku 1875 p�ijal m�sto spr�vce m�stsk�ho pivovaru v�Krnov�. Ji� v�roce 1878 zalo�il v�Krnov� vlastn� tov�rnu na v�robu lik�r�. Nov� provozovny vybudoval v�roce 1889.
Hlavn�m produktem byl jeho proslul� bylinn� lik�r zna�ky Prad�d (Altvater), jeho� receptura byla v�robn�m tajemstv�m rodiny. Firma si vybudovala prodejn� fili�lky ve V�dni, Budape�ti, �ernovic�ch (dne�n� Ukrajina) a v�B�lku (dnes Polsko). Po smrti Siegfrieda Gesslera provozovala lik�rku rodina.

MY�KA, Milan. Historick� encyklopedie podnikatel� : �ech, Moravy a Slezska do poloviny XX. stolet�. Ostrava : Ostravsk� univerzita, 2003. 128 s. �ISBN 80-7042-612-8.

---

HOHENZOLLERN Georg

* 4. 3. 1484 Ansbach (N�mecko)
� 27. 12. 1543 Ansbach (N�mecko)

��sk� kn�e a markrab�, kn�e krnovsk�

Byl druh�m synem markrab�te Friedricha st. Braniborsk�ho a �ofie Jagellonsk� (dcera polsk�ho kr�le). Kari�ru za�al jako dvo�an v�roce 1506 u str�ce Vladislava II. Jagellonsk�ho v�Bud�n�. Pat�il k�obl�benc�m tohoto kr�le, Vladislav mu bezmezn� d�v��oval. Po s�atku s�Beatrici� Frangepani v�roce 1509 se stal jedn�m z�nejmocn�j��ch uhersk�ch magn�t�. Od roku 1516 pe�oval jako hlavn� vychovatel a poru�n�k kralevice Ludv�ka.
Vym�r�n� slezsk�ch kn�ec�ch rod� vytvo�ilo Hohenzollernovi p��le�itost roz���it majetek. Roku 1524 prodal Ji�� ze �elenberka Georgovi za 58�900 zl. krnovsk� kn�ectv� s�Hlub�ickem. Od tohoto okam�iku bylo Krnovsko trvale p�ipout�no k�Horn�mu Slezsku.
Roku 1528 p�ijal luterskou v�ru a jeho nad�en� pro reforma�n� hnut� mu vyneslo p��domek �Pobo�n��. V�tomto roce podm�ne�n� potvrdil krnovsk�m stav�m zemsk� pr�vo a v�sady.
Po n�stupu Habsburk� na �esk� tr�n byl jeho expanzivn�m snah�m konec. Od t�to chv�le m�lo pro Hohenzollerna dominantn� postaven� zejm�na krnovsk� kn�ectv�, kter� se stalo z�kladnou pro dal�� �innosti Hohenzollern� ve Slezsku.

Biografick� slovn�k Slezska a severn� Moravy. Se�it 1. Vyd. 1. Opava : Optys, 1993. s. 41. ISBN 80-85819-05-08.

---

CHAROUSKOV� Renata

* 21. 10. 1960 Krnov

v�tvarnice, ilustr�torka, �lenka voln�ho sdru�en� v�tvarn�k� a13 Krnov

Studovala na socha�sko-kamenick� �kole v�Ho�ic�ch. V�za��tc�ch tvorby malovala expresivn� tmav� figur�ln� kompozice, pozd�ji za�ala pou��vat jednoduch� symbolick� tvary kruh� a spir�l. Do kontrastu stav� v�t�inou dv� z�kladn� barvy.� Volnou tvorbou pat�� do oblasti mal��stv�, grafiky a keramiky. Je tak� autorkou �etn�ch realizac� pro interi�ry i exteri�ry, v�tvarn�ch n�vrh� pro� ru�n� v�zan� koberce a divadeln� kost�my. V�jej� tvorb� zauj�maj� d�le�it� m�sto i ilustrace k�n�kolika knih�m. Vystavovala samostatn� i v�kolektivu nap�. ve m�stech Krnov, Brunt�l, Opole, Montreal, Friedberg, Paczkow, Prudnik. Jej� v�tvarn� d�la jsou v�mnoha soukrom�ch sb�rk�ch i� galeri�ch.

Pokud chcete v�d�t v�ce o samotn� v�tvarnici �i jej�m d�le, nav�tivte jej� webov� str�nky.

Slovn�k �esk�ch a slovensk�ch v�tvarn�ch um�lc� 1950 -1999: IV. CH � J. Vyd. prvn�. Ostrava : Chagall, 1999. s. 32. ISBN 80-86171-04-3.

�INDL��OV�, Irena. T�se� s�dobr�m koncem, aneb Krok do du�e Renaty Charouskov�. Krok, 2008. �ro�. 5, �. 3, s. 8-12.

---

JAN JI�� KRNOVSK�

* 16. 12. 1577 Wolmirstedt (N�mecko)
� 2. 3. 1624 Levo�a

markrab� braniborsk�, v�voda krnovsk�, jeden z v�dc� stavovsk�ho protihabsbursk�ho odboje a p�edstavitel slezsk� stavovsk� protestantsk� opozice, velitel slezsk�ho stavovsk�ho vojska, m�stodr�itel braniborsk� marky, komisa� kr�le Friedricha Falck�ho

Byl synem braniborsk�ho kurfi�ta J�chyma Friedricha a Kate�iny, dcery Jana�I.�Braniborsko-K�st�imsk�ho. Studoval na kalv�nsk� akademii ve �trasburku spole�n� se sv�m bratrem Janem Zikmundem, pozd�j��m kurfi�tem. Byl rozhodn�m stoupencem reformace, a proto tak� evangel�ci ve �trasburku si jej zvolili biskupem. Na tento ��ad pozd�ji rezignoval a dle z�v�ti bezd�tn�ho markrab�te J�chyma Bed�icha z roku 1606 z�skal kn�ectv� krnovsk�, Bytomsko a Bohum�n. P�ijal hold a slib stav� a stal se �lenem protestantsk� Unie a slezsk� stavovsk� opozice si jej v �ervnu 1608 zvolila vrchn�m velitelem slezsk�ho vojska. Roku 1610 se o�enil s Evou Kristinou, dcerou w�rtembersk�ho v�vody, a z�skal tak cenn� kontakty s ��sk�mi kn�aty. V dob� �esk�ho stavovsk�ho povst�n� pat�il k nejradik�ln�j��m stoupenc�m protihabsbursk�ho odboje.

Biografick� slovn�k Slezska a severn� Moravy. Se�it 1. Vyd. 1. Opava : Optys, 1993. s. 41. ISBN 80-85819-05-08.

ODKAZY:

Krnovsk� Jan Ji��

---

JANI� Jaroslav

* 27. 2. 1929

textiln� technik, v z�jmov� �innosti loutk��

Po studi�ch na textiln�ch �kol�ch nastoupil v r. 1948 jako technik v tehdej�� Tov�rn� na stuhy a pr�mky. Loutk��stv� se za�al systematicky v�novat po skon�en� vojensk� slu�by v r. 1952, kdy st�l u zrodu loutkov� sc�ny a souboru Krnov��ek.
P�sobil opakovan� jako vedouc� souboru, re�is�r, sc�nograf, v�tvarn�k, v�robce loutek a loutkoherec. Sc�nicky, v�tvarn� a re�ijn� p�ipravil na 50 loutkov�ch her. Se souborem po��dal tak� jubilejn� loutk��sk� v�stavy (v p�tilet�ch cyklech). Za sv� p�soben� v oblasti loutka�stv� z�skal v r. 1978� �Zlat� odznak� mistra Josefa Skupy.
V sou�asn� dob� p�sob� v souboru Krnov��ek jako sc�nograf, v�tvarn�k a v�robce loutek.

Loutk��sk� soubor Krnov��ek � vzpom�nka prvn�. In Brunt�lsk� a Krnovsk� den�k, �. 160, 10.7.2008. s. 8. ISSN 1801-0113.

Jaroslav Jani� slav� osmdes�tku [online]. [cit. 2009-03-10]. Dostupn� z WWW: http://bruntalsky.denik.cz/zpravy_region/jaroslav-janis-slavi-osmdesatku20090227.html.

ODKAZY:

Jaroslav Jani� slav� osmdes�tku

---

JIND�ICH Vladivoj

* 4. 3. 1950 Jev��ko
� 2001 Krnov

akademick� mal��, grafik, �len voln�ho sdru�en� v�tvarn�k� a13 Krnov

Studoval na V�UP v�Praze v�ateli�ru propaga�n� grafiky a plak�tu u profesora E. Weidlicha. Absolvoval studijn� pobyty ve Francii, It�lii a hlavn� v�Jihoafrick� republice, z�n� vyt�il cyklus Imprese.
Mimo volnou tvorbu se zab�val propaga�n� a reklamn� grafikou, tvo�il grafick� symboly, loga a �firemn� zna�ky.
V jeho decentn� kresb� a grafice se snoub� dohromady re�lnost a fantastika a v mal��sk�m projevu je zakleta expresivn� barevnost.

Slovn�k �esk�ch a slovensk�ch v�tvarn�ch um�lc� 1950 � 1999: IV. CH � J. Vyd. prvn�. Ostrava : Chagall, 1999. s. 258. ISBN� 80-86171-04-3.

---

JI�� �ELENBERK

*
� 1529 Opava

lenn� p�n krnovsk�ho kn�ectv�

Nejstar�� syn Jana ze �elenberka. Roku 1492 se o�enil s�Helenou, dcerou Barbory Opavsko- Krnovsk�. 22. 5. 1506 se stal lenn�m p�nem Krnovska. B�hem sv�ho p�soben� na Krnovsku a Opavsku nechal opravit hrad Cvil�n, kter� byl zna�n� po�kozen za v�lek s�Maty�em Korv�nem.
27. 5. 1524 prodali �elenberkovi synov� krnovsk� kn�ectv� markrab�ti Ji��mu z�Hohenzollernu.

Biografick� slovn�k Slezska a severn� Moravy. �Se�it 11. Vyd. 1. Ostrava : Filozofick� fakulta Ostravsk� univerzity, 1998, s. 136 � 137.
ISBN 80-7042-516-4.

---

KINZER Heinrich

* 30. 1. 1867 Krnov
� 3. 8. 1932 Krnov

pedagog, vlastiv�dn� pracovn�k, vyn�lezce

Po absolvov�n�� st�edn� �koly vystudoval St�tn� �ivnostenskou �kolu textiln� v Liberci, na n� dos�hl i in�en�rsk�ho titulu. Po kr�tk� praxi v �ech�ch p�sobil od r. 1894 na odborn� �kole textiln� v Krnov� jako profesor a od r. 1905 jako jej� �editel. 1899-1902 byl �lenem muzejn�ho v�boru v Krnov� a od 1902 jeho p�edsedou. V muzeu zalo�il �textiln� odd�len�. Zab�val se stavebn�mi pam�tkami Krnova a archeologick�mi n�lezy z m�sta a okol�.

KOSTRHOUNOV�, Vladim�ra. Profesor ing. Heinrich Kinzer. In Krnovsko, II. edi�n� �ada, 3. ��st, ��jen 1992. s.16.

Biografick� slovn�k Slezska a severn� Moravy. Se�it 8. Vyd. 1. Ostrava : Otravsk� univerzita, Filozofick� fakulta a �stav pro region�ln� studia, 2006. s. 54-55.� ISBN 80-7042-461-3.

---

KO��TEK Martin

*� 26. 8.1948 Opava
�� 8. 2. 1990 Ostrava

pedagog

Po ukon�en� z�kladn� �koly absolvoval krnovsk� gymn�zium a pot� studoval na filozofick� fakult� Univerzity Palack�ho v Olomouci. P�sobil jako st�edo�kolsk� profesor krnovsk�ho gymn�zia, kde spoluorganizoval Lidovou �kolu jazyk�. Byl ne�navn�m organiz�torem kulturn�ho d�n� ve m�st� Krnov�. Velmi byla oce�ov�na jeho bohat� p�edn�kov� �innost o historii i sou�asnosti Krnova a cel�ho Krnovska. Od roku 1977 publikoval kr�tk� historick� stati z Krnovska v r�zn�ch �asopisech.

�

JANE�EK, Bohumil. PhDr. Martin Ko��tek (1948-1990). In Krnovsko, II. edi�n� �ada, 1. ��st., duben 1992, s. 24.

---

KUBALEC Bohuslav

* 9. 12. 1913 Mni��
� 23. 3. 1966 Krnov

pedagog, vlastiv�dn� pracovn�k, geograf

Po studi�ch na gymn�ziu v�P��bo�e za�al studovat pr�vnickou fakultu Karlovy univerzity v�Praze, kterou musel z�finan�n�ch d�vodu ukon�it. V�roce 1935 se stal u�itelem. B�hem okupace slo�il odborn� zkou�ky z�obor� �e�tina, d�jepis a zem�pis. V�roce 1946 se stal poslancem N�rodn�ho shrom�d�n� za �eskoslovenskou stranu lidovou. Po �noru 1948 byl pro sv�j nesmlouvav� politick� postoj zbaven poslaneck�ho mand�tu. Do Krnova p�i�el v�roce 1949, kde u�il na z�kladn�ch �kol�ch . Od� r. 1960 byl z�stupcem �editele st�edn�� zdravotnick� �koly� a sou�asn�� zah�jil d�lkov� studium na Vysok� �kole ekonomick� v�Praze. Studium ukon�il 1965 diplomovou prac� Kvalitativn� a kvantitativn� zm�ny v�robn�ch sil v�krnovsk� oblasti po druh� sv�tov� v�lce.� Pr�ce byla hodnocena velmi p��zniv� a doporu�ena k�vyd�n�. Dal�� jeho d�la jsou Jazykov� pam�tky k�m�stn�m jm�n�m na Krnovsku,� Geografie okresu Krnov, Mapa okresu Krnov.

KRAMPLOV�, Jana. Ing. Bohuslav Kubalec. In Krnovsko, II. edi�n� �ada, 3. ��st, ��jen 1992. ISSN 1210-292X

Biografick� slovn�k Slezska a severn� Moravy : nov� �ada. Se�it �2. (14.). Vyd. 1. Ostrava : Ostravsk� univerzita, Filozofick� fakulta a �stav pro region�ln� studia, 2006. s.51-52. ISBN 80-7042-583-0.

---

KUDLICH Hans

* 25. 10. 1823 �valno
� 11. 11. 1917 Hoboken (USA)

poslanec ��sk�ho sn�mu, navrhovatel zru�en� poddanstv�, ��astn�k ob�ansk� v�lky v USA proti otroctv� �ernoch�, l�ka�, spisovatel

Poch�zel z bohat� selsk� usedlosti v �valn� na krnovsk�m panstv� Lichten�tejn�. Dobr� finan�n� z�zem� mu umo�nilo bezprobl�mov� studium. Absolvoval v l. 1839 � 1845 gymn�zium v Opav� a po maturit� studoval filozofii a�pr�va na v�de�sk� univerzit�. Stal se poslancem ��sk�ho sn�mu a v n�vaznosti na �esk�ho politika F. A. Braunera p�edlo�il 24. 7. 1848 ve sn�movn� n�vrh na zru�en� poddanstv�.
Po rozpu�t�n� ��sk�ho sn�mu 1849 Kudlich emigroval do Por�nsk� Falce. Kr�tce nato ode�el do �v�carska, kde v Curychu a Bernu dokon�il v r. 1853 studium medic�ny. V roce 1854 byl v nep��tomnosti odsouzen k trestu smrti pro ��ast v�revoluci, a ze �v�carska vypov�zen. Uprchl do USA, kde p�sobil v Hobokenu jako praktick� l�ka�. Stal se �lenem republik�nsk� strany a v ob�ansk� v�lce Severu proti Jihu bojoval proti zachov�n� otroctv� �ernoch�.
V jeho rodi�ti �valn� mu k 100. v�ro�� narozen� postavili nad vs� pomn�k v�podob� rozhledny, tzv. Kudlichwarte, v jej�m� p��zem� je ulo�ena urna s jeho popelem.

Ott�v slovn�k nau�n�. D�l patn�ct� Kraj�i� � Ligustrum. Fotoreprint p�vodn�ho vyd�n� 1900. Praha : Argo, 1999. s. 324. ISBN 80-7203-196-1.

ODKAZY:

Kudlich Hans

---

LARISCH Alois

* 11. 11. 1810 Krnov
� 25. 6. 1880 Krnov

soukenick� mistr, zakladatel vlna�sk�ch tov�ren

Narodil se v�rodin� m�stn�ho hostinsk�ho. V�letech 1825 � 1828 se u�il souken�kem a roku 1831 jako krnovsk� soukenick� cech vydal mistrovsk� list. Pot� si v�jednom z�m욝ansk�ch �enkovn�ch dom� vybudoval soukenickou rukod�lnou tkalcovnu a pozd�ji barv�rnu a pr�delnu.
V roce 1833 se o�enil s�Johannou Paulerovou. Roku 1841 zalo�il v�Kostelci strojn� p��delnu vlny. V�n� roku 1848 instaloval jako energetick� zdroj parn� stroj � je pokl�d�n za prvn� v�regionu.
P��mo v�Krnov� z�skal pozemek na n�m� roku 1862 postavil �ty�podla�n� modern� tov�rn� budovu a um�stil v�n� tkalcovnu, vybavenou sask�mi strojn�mi tkalcovsk�mi stavy nejmodern�j�� konstrukce.
Alois Larisch byl tak� ve�ejn� �inn�. V�letech 1864 � 1872 byl starostou Krnova. �Za� rakousko � prusk� v�lky zachr�nil m�stskou pokladnu p�ed ciz�mi vojsky. Byl tak� inici�torem zalo�en� prvn�ho pen�n�ho �stavu v�Krnov� � m�stsk� spo�itelny v�roce 1869.

Biografick� slovn�k Slezska a severn� Moravy. Nov� �ada. Se�it 7. (19.) Vyd. 1. Ostrava : Filozofick� fakulta Ostravsk� univerzity, 2005. s. 63 � 64. ISBN 80-7368-098-X.

---

LIECHTENSTEIN Karl

* 30. 7. 1569 asi Valtice
� 12. 2. 1627 Praha

kr�lovsk� m�stodr�itel v��ech�ch, moravsk� zemsk� hejtman, kn�e opavsk� a krnovsk�, c�sa�sk� tajn� rada, nejvy��� hofmistr, diplomat a politik

Tohoto nejv�znamn�j��ho Liechtensteina m��eme charakterizovat jako energick�ho, obratn�ho �a vzd�lan�ho �lechtice. Spolu s�Karlem st. ze �erot�na studoval na bratrsk�m gymn�ziu v�Ivan�ic�ch a pot� na vysok�ch �kol�ch ve Francii a v�It�lii.
Roku 1623 mu Ferdinand II. ud�lil titul krnovsk�ho kn�ete a p�edal mu jako l�no Krnovsko, �kter� bylo zkonfiskov�no hohenzollernsk�mu markrab�ti Janu Ji��mu.
Karlovou pragmatickou dravost� a hospod��sko politick�m vzestupem se dostali Liechtensteinov� mezi t�i nejbohat�� rody v�habsbursk� monarchii.

Biografick� slovn�k Slezska a severn� Moravy. Se�it 10.Vyd. 1. Ostrava : Ostravsk� univerzita, Filozofick� fakulta, 1998. s. 96 � 97.
ISBN 80-7042-502-4.

---

M��EL Zden�k

* 9. 6. 1921 Zdounky (okr. Krom���)
� 30. 12. 2002 Krom���

akademick� mal��, grafik, socha�, dlouholet� �len voln�ho sdru�en� v�tvarn�k� a13 Krnov

V�roce 1939 se p�ihl�sil k�p�ij�mac�m zkou�k�m na �kolu um�n� ve Zl�n�. �Ji� b�hem studi� se specializoval na malbu,� sc�nografi� a grafiku. Po ukon�en� �koly pracoval kr�tce v�t��nsk� redakci a pot� dostal nab�dku na m�sto sc�nografa v�Um�leck� besed�. Od roku 1945 �il a tvo�il v�Krnov�. V�s�le Slezsk�ho domova p�edstavil svou prvn� v�stavu.
T�i�t� um�lcovy tvorby spo��vala� v�krajinomalb�. Inspiraci nach�zel v�p��rod� Jesenicka a v�Krnov�. Vytvo�il stovky kreseb, pastel� a grafick�ch list�, zab�val se i u�itou grafikou.

RAMAZANOV�, Renata. Zden�k M��el. In Krnovsko, II. edi�n� �ada, 2. ��st. �erven 1992, s. 21 � 24.

Slovn�k �esk�ch a slovensk�ch v�tvarn�ch um�lc� 1950 � 1999: VII. L� Mal. Vyd. prvn�. Ostrava : Chagall, 2001 s. 258. ISBN� 80-86171-04-3.

---

MIKUL�� I. Opavsk�

* pravd�podobn� 1256
� 1318 Brno

zakladatel opavsk� v�tve P�emyslovc�, levobo�ek P�emysla Otakara II.

Byl vychov�v�n u pra�sk�ho dvora a pob�val v�bl�zkosti sv�ho otce, kter�ho doprov�zel na jeho cest�ch a vojensk�ch v�prav�ch. P�i jedn� z�nich byl v�Jihlav� roku 1269 poprv� jmenov�n �p�nem Opavska�.
Mikul� p�i�el na Opavsko roku 1281. Tento rok je tak� pro n�j i rokem jeho nejv�t�� diplomatick� aktivity.� Jeho postaven� se zd� b�t pevn� a� do roku 1283, kdy se do zem� vrac� mlad� V�clav II. Vz�jemn� vztahy k�nevlastn�mu bratrovi byly urovn�ny v��mluv� z�roku 1286, kter� potvrdila Mikul�ovi dr�bu Opavska na t�i roky a tak� mu zabezpe�ila postaven� v��i Z�vi�ovi z�Falken�tejna. Mikul� podporoval tak� V�clava II. ve snaze zbavit se Z�vi�e a m�l z�ejm� pod�l na �jeho zat�en�. Kr�lem byl pak ofici�ln� postaven do �ela vojska, kter� m�lo vymoci pro kr�le jeho hrady na Z�vi�ov�ch spojenc�ch. Pod Hlubokou, kter� se odm�tla Mikul�ovi vzd�t, dal Z�vi�e popravit.
Dal�� zm�nka je o n�m a� z�roku 1306, kdy se op�t objevuje na Opavsku a ne�sp�n� se sna�� obnovit n�roky na n�j. Posledn� ov��enou zpr�vou je �Zbraslavsk� kronika� Ta uv�d�, �e Mikul� um�r� roku 1318 v�Brn�.�

FUXOV�, Ivana. Mikul� I. Opavsk� a Krnov. In Krnovsko, II. edi�n� �ada, 4. ��st, ��jen 1993, s. 3�� 6. ISSN 1210-292X.

---

MIKUL�� z�Kozl�

* 1390
� 1421

minorita, skladatel

O jeho �ivot� m�me jen kus� zpr�vy.� V�roce 1414 vstoupil v���slavi do franti�k�nsk�ho ��du. P�sobil jako franti�k�nsk� kazatel ve Slezsku a na Morav�. Od roku 1421 byl sakrist�nem v�Krnov�. Po roce 1423 o n�m nejsou dochov�ny spolehliv� informace.
Je autorem rukopisn�ho kodexu s��esk�mi, n�meck�mi a latinsk�mi texty.

Kulturn�historick� encyklopedie Slezska a severov�chodn� Moravy . [ 1. d�l], A-M. �Vyd. 1. Ostrava : �stav pro region�ln� studia OU, 2005. 586 s. ISBN 80-7368-024-6.

---

PRUTSCHER Otto

* 1880 V�de�
� 1949 V�de�

architekt

Studoval v Pa��i, v Lond�n� a p�edev��m na Um�lecko-pr�myslov� �kole ve V�dni. Vych�zel z Wagnerovy �koly, ale rozhoduj�c� vliv na budouc� tvorbu m�l jeho u�itel, moravsk� architekt Josef Hoffmann. V Prutscherov� d�le se odr�ely v�de�sk� formy secese, moderny, art deco atd. Byl zvykl� navrhovat stavby jako komplexn� um�leck� d�lo do posledn�ho detailu. Proslul jako design�r n�bytku, keramiky a �perk�. Mezi l�ty 1918 � 1938 se t�il uzn�n� coby p�edn� osobnost um�leck�ho �emesla ve V�dni. Na �kole, kterou vystudoval, se posl�ze stal profesorem. V�Krnov� postavil� rodinn� s�dlo pro tov�rn�ka Flemmicha.

Otto Prutscher [online]. [cit. 2009-03-12]. Dostupn� z WWW: http://www.usti-aussig.net/autori/karta/jmeno/14-otto-prutscher

ODKAZY:

Otto Prutscher

---

RIEGER Franz

* 13. 12. 1812 Sosnov� u Krnova
� 29. 12. 1885

tov�rn�k, zakladatel firmy Rieger - Kloss, starosta Krnova

Narodil se �v�rodin�, kter� mu mohla dop��t slu�n� vzd�l�n�.� Po jeho ukon�en� se Franz rozhodl, �e se vyu�� u v�znamn�ho v�de�sk�ho stavitele varhan Josepha Seyberta. Roku 1844 se Rieger vr�til s�v�u�n�m listem dom�, o�enil se a v dom� na krnovsk�m D�ev�n�m trhu zalo�il svou firmu. Hned prvn� stroj, kter� postavil roku 1845 v Burgbergu, m�l �sp�ch a�o jeho pr�ci za�al b�t z�jem. Rieger za�al ozna�ovat sv� v�robky jako Opusy a�d�val jim po�adov� ��sla. Roku 1873 �nastoupil do firmy syn Otto a podnik se p�ejmenoval na Rieger & S�hne. V t�e dob� se jeho n�stroj do�kal nad�en�ho p�ijet� na v�stav� ve V�dni, o p�t let pozd�ji dokonce na pa��sk� sv�tov� v�stav�. Pocty se za�aly jen hrnout a zak�zky p�ich�zely prakticky z�cel� Evropy. V�tomto obdob� se podnik stal nejv�t��m v�robcem varhan v�cel�m mocn��stv�.

ODKAZY:

Franz Rieger: Varhany vyznamenan� c�sa�em

---

RUTKOVSK� Mikul�

* 12. 6. 1940 Tvrdo�ovce

socha�, medail�r, �len voln�ho sdru�en� v�tvarn�k� a13 Krnov, �len asociace um�lc� medail�ru Praha

V letech 1969 � 1975 studoval u profesora K. Lidick�ho a doc. J. Brad��ka na AVU v Praze. V�nuje se tvorb� portr�t�, bust, komorn�ch i monument�ln�ch plastik. Zab�v� se rovn� reli�fem, medail�, zaj�m� se o tvorbu znak� a heraldiku. V Krnov� m��eme z jeho tvorby obdivovat znak �esk�ho kr�lovstv� ve vin�rn� U z�me�ku nebo znak krnovsk�ch cech� v hotelu Morava.

�

Slovn�k �esk�ch a slovensk�ch v�tvarn�ch um�lc� 1950 � 2004: XIII. Ro � Se. Vyd. prvn�. Ostrava :� Chagall, 2004. s. 131 � 132. ISBN 80-86171-19.1.

---

STEININGER Ladislav

* 28. 2. 1959 Krnov

pedagog, grafik, mal��, �len voln�ho sdru�en� v�tvarn�k� a13 Krnov

V letech 1978 � 1983 studoval v�tvarnou v�chovu na Pedagogick� fakult� v Ostrav�. V�nuje se malb�, kresb� a voln� grafice. Tvorba je postaven� na vztahu sv�tla a barvy, s d�razem na kresbu. Ve sv�ch cyklech barevn�ch linoryt� a d�evoryt� se zam��uje na �lov�ka a barevn� vyj�d�en� jeho vztahu k sob� sam�mu i spole�nosti.
Vyu�uje na St�edn� pedagogick� �kole v Krnov� a na ZU� Krnov, v�tvarn� obor.

Pokud se o tomto v�tvarn�kovi a jeho d�le chcete dozv�d�t vice, klikn�te na jeho webov� str�nky.

Slovn�k �esk�ch a slovensk�ch v�tvarn�ch um�lc� 1950 � 2005: XV. St � �am. Vyd. prvn�. Ostrava : Chagall, 2005. s. 78. ISBN 80-86171-24-8.

---

��PEK Franti�ek Anton�n

* 1. 1. 1921 Orlovice u Vy�kova
� 2. 2. 1981 Krnov

b�sn�k

D�tstv� pro�il na Slov�cku. Vyu�il se mlyn��em, v letech 1940-1946 byl voj�k z povol�n�. Tak� pracoval na �MNV v Razov�. Od roku 1950 p�sobil jako ��etn�, administrativn� a technick� pracovn�k ve Slezsk�ch ml�nech v Krnov�. V kulturn�m �ivot� m�sta se aktivn� z��ast�oval divadeln�ch festival�. �asopisecky za�al publikovat v roce 1947, p�i�em� poezii se v�noval od roku 1954. P�isp�val do almanach�, ��tanek a jin�ch sborn�k�, spolupracoval i�s��eskoslovensk�m rozhlasem.
Jeho ver�e jsou jemn� a melodick�. Jsou v�pov�d� o �lov�ku, o v�em, co jej obklopuje a ��m �ije. Jsou d�kazem toho, �e se jejich tv�rce um�l radovat ze v�ech drobnost�, kter� �ivot p�in�el.

Biografick� slovn�k Slezska a severn� Moravy. Se�it 2. Vyd. 1. Opava : Optys, 1994. s. 117. ISBN 80-85819-17-1.

---

ZAPLETAL Ladislav

* 11.5. 1924 P�erov
� 14.5. 1999 Olomouc

geograf, vysoko�kolsk� pedagog

Gymn�zium vystudoval v�P�erov�. Na UK absolvoval p��rodov�deckou a filozofickou fakultu. Dos�hl doktor�tu p��rodn�ch v�d. Na z�klad� diserta�n� pr�ce "P��sp�vek ke geomorfologii Osobla�ska" z�skal hodnost kandid�ta geografick�ch v�d. P�sobil tak� jako vysoko�kolsk� pedagog.
V pop�ed� jeho v�deck�ho z�jmu byla v r�mci geografick�ch disciplin geomorfologie. Vydal prvn� vysoko�kolsk� u�ebn� text antropogenn� geomorfologie v �R. Obdobn� t�maticky je zam��en� jeho region�ln� pr�ce Geografick� v�klad antropogenn�ho reli�fu Severomoravsk�ho kraje. K tv�r��m aktivit�m n�le�� rovn� jeho geografick� studie mal�ch �zemn�ch celk�. Je autorem Geografie okresu Krnov, Geografie m�sta Krnova, geografick� charakteristiky m�sta Osoblahy. V�noval tak� podrobnou studi� Komensk�ho map� Moravy a je autorem Geomorfologie Osobla�sk� pahorkatiny.

Biografick� slovn�k Slezska a severn� Moravy : �nov� �ada. Se�it �4. (16.). Vyd. 1. Ostrava : Ostravsk� univerzita, Filozofick� fakulta a �stav pro region�ln� studia, 2003. s.123-124. ISBN 80-7042-583-0.

�

�

�