Umajjovci
| Umajjovský chalífát ٱلْخِلَافَة ٱلْأُمَوِيَّة
| |||||||||||||||||||
Geografie
| |||||||||||||||||||
| Obyvatelstvo | |||||||||||||||||||
klasická arabština (úřední), koptština, řečtina, latina, perština, aramejština, kurdština, berberské, africká románština, mozarabština, sindhština, gruzínština, prákrt
| |||||||||||||||||||
sunnitský islám (státní), ostatní
| |||||||||||||||||||
| Státní útvar | |||||||||||||||||||
| Státní útvary a území | |||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||
Umajjovci, též Omájovci, byli první dynastie chalífů vládnoucí arabskému chalífátu v letech 661 až 750. Navázali na výboje v době volených chalífů a vytvořili říši sahající od povodí řeky Indu po Atlantský oceán, od Jemenu po Kavkaz a střední Asii. Sídelním městem Umajjovců byl Damašek v Sýrii. Samotná dynastie se dělila na rodové větve Sufjánovců vládnoucí v letech 661–683 a Marvánovců vládnoucí v letech 683–750. Roku 747 vypuklo rozsáhlé povstání iniciované ší'ity, které způsobilo pád dynastie Umajjovců a přivedlo k nejvyšší moci v chalífátu Abbásovce.
Seznam chalífů
[editovat | editovat zdroj]Španělští Umajjovci
[editovat | editovat zdroj]Poté, co byl Marván II. poražen Abú-l-Abbásem a moci v chalífátu se chopila dynastie Abbásovců, založil Hišámův vnuk Abdurrahmán I. na Pyrenejském poloostrově Córdobský emirát (později Córdobský chalífát), stát prakticky nezávislý na moci abbásovských chalífů. Tato nezávislost se projevila i tím, že jeho potomci užívali od roku 929 titul chalífa.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- TAUER, Felix, Svět islámu, Praha, Vyšehrad, 1984.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Umajjovci na Wikimedia Commons
