Základní poledník

Základní poledník nebo též nultý poledník (anglicky prime meridian) je poledník, od kterého se počítá zeměpisná délka. Zemský základní poledník prochází Královskou observatoří v Greenwichi v Anglii (dnes jižní předměstí Londýna), podle toho se nazývá též Greenwichský poledník. K jeho definici byl použit Airyho pasážník greenwichské hvězdárny.

Historie

Od počátků astronomie bylo její důležitou aplikací měření času a využití nebeských těles pro navigaci. Pravý sluneční čas je v každém místě svázán s místním poledníkem. Zavedení jednotného času na větším území proto nutně souvisí se stanovením význačného poledníku.

Staré systémy

Dříve se jako vztažný bod pro základní poledník používal zejména západní mys ostrova El Hierro (starým názvem Ferro, součást Kanárských ostrovů), v české literatuře označovaný jako ferrský poledník, který byl přibližně definován jako bod 20° na západ od Paříže (ve skutečnosti přesně 20°23'9"; tj. 18°08'51" západně od Greenwiche). Šlo o bod považovaný za nejzápadnější místo „Starého světa“.

Další užívané základní poledníky byly podle různých metropolí resp. jejich hvězdáren – Kodaň, Paříž (2°20'14" východně od Greenwiche), Petrohrad (Pulkovský poledník procházející hvězdárnou Pulkovo, 30°19'42,09" východně od Greenwiche), Řím (12°27'08,04" východně od Greenwiche), Jeruzalém, Pisa či Philadelphia.

Historicky vzniklo mnoho úředních časů a mnoho s nimi svázaných poledníků, k takovým patří například i pražský a bratislavský poledník. Rovněž každá koloniální mocnost si zvolila svůj systém souřadnic s vlastním základním poledníkem pro účely navigace. Vývoj techniky a dopravy si však koncem 19. století vynutil přijetí jednotného systému měření času a zeměpisné délky.

Mezinárodní meridiánová konference

Poledník, který je základní v dnešním systému používán, byl určen na zvláštní konferenci (International Meridian Conference) pořádané v říjnu 1884 ve Washingtonu, na které se sešlo 41 delegátů z 25 zemí.

Na konferenci byly přijaty tyto základní principy:

Bylo by vhodné přijmout jeden světový poledník a nahradit tak všechny dosud existující.
Poledník procházející hlavním pasážníkem na Greenwichské hvězdárně by měl být stanoven jako „počáteční poledník“.
Všechny zeměpisné délky v rozmezí 180° na východ i na západ by měly být počítány od tohoto poledníku.
Všechny země by měly přijmout univerzální den.
Za univerzální den by měl být stanoven střední sluneční den, který začíná o půlnoci středního slunečního času v Greenwichi a má 24 hodiny.
Nautický a astronomický den by všude měly začínat o střední půlnoci.
Měly by být podporovány všechny technické studie regulující a rozšiřující používání desítkového systému na dělení času a prostoru.

Rezoluce č. 2, zavádějící základní poledník v Greenwichi, prošla hlasováním v poměru 22:1. Santo Domingo (nyní Dominikánská republika) hlasovalo proti, Francie a Brazílie se zdržely. Francie pak přijala tento systém až roku 1911.

Světový čas

Podle greenwichské hvězdárny a poledníku se světový čas tradičně označoval jako Greenwich Mean Time (GMT). Vzhledem k jemným pohybům zemské kůry by však definování souřadného systému polohou pasážníku bylo dlouhodobě problematické. V současnosti se proto k zafixování zeměpisných souřadnic používá jiné metody.

Základní souřadnicí, která v definici vystupuje, je čas UTC (Universal Time Coordinate), který je s korekcí na nerovnoměrnost zemské rotace vztažen k času TAI. Čas TAI udržuje soubor atomových hodin. Prostorové souřadnice pak vzhledem k času určuje standard International Terrestrial Reference System. Tak se získá vztažná soustava, která je v SI jednotkách a se středem v těžišti Země. Praktickou realizací standardu je International Terrestrial Reference Frame, což je soustava bodů s co nejpřesněji určenými souřadnicemi vzhledem k ITRS. K měření se používají dráhy družic a systém nebeských souřadnic, navázaný ke vzdáleným kvasarům. Význačný poledník tohoto systému, International Reference Meridian (IRM), je od Airyho poledníku posunutý o 102 metrů východně^[1] (rozdíl se s časem mění).

Vztah IRM a Greenwichského základního poledníku co se „definičnosti“ týče je dosti komplikovaný. Nesporné je, že základní poledník má výrazně větší historický význam, ale pro praktické účely je dnes důležitější IRM.

Datová hranice

Důsledkem odvození světového času od základního poledníku byl vznik datové hranice na opačné straně Země, tedy na 180. stupni zeměpisné délky. Skutečná datová hranice tento poledník kopíruje jen rámcově, odchyluje se na obě strany podle státních teritorií.

Výhodou stanovení základního poledníku přes Greenwich (stejně by to ovšem platilo pro zmíněnou Paříž, Kodaň a jiná evropská města) je skutečnost, že jeho opačný poledník vede vesměs liduprázdnými oblastmi Tichého oceánu, což je pro datovou hranici optimální. Zhruba také vede přirozeným kontinentálním rozhraním mezi Asií a Amerikou.^{[pozn. 1]}

Místa na základním poledníku

Základní poledník prochází západní Evropou, západní Afrikou a (tak jako všechny poledníky) Antarktidou. Prochází od severu těmito moři a územími:

Severní ledový oceán
- Grónské moře
- Norské moře
Severní moře
Spojené království Spojené království – města Louth, Boston, Londýn, Lewes
Lamanšský průliv
Francie Francie – Argentan, blízko Le Havre, Tarbes a Lurd (5 km)
Španělsko Španělsko – města Castellón de la Plana, Calp
Středozemní moře
Alžírsko Alžírsko – nedaleko Mostaganemu a Timimounu
Mali Mali – Gao (letiště)
Burkina Faso Burkina Faso – Dori, Cinkansé
Togo Togo – Cinkassé
Ghana Ghana – Yendi, Tema (aglomerace Akkry)
Guinejský záliv
jižní Atlantský oceán
- relativně nedaleko Bouvetova ostrova (asi 250 km)
Jižní oceán
Antarktida Antarktida – země královny Maud

Jiná vesmírná tělesa

Při popisu jiných nebeských těles se používají obdobně arbitrárně definované základní poledníky. Např. základní poledník Měsíce leží přesně uprostřed jeho přivrácené strany (ze Země tedy vidíme jeho povrch zhruba do 90° západní a východní délky). Nultý poledník na Marsu prochází kráterem Airy-0.

Poznámky

↑ Toto rozhraní (Beringův průliv) má osu zhruba na 169. stupni západní délky. Pokud by tedy bylo cílem, aby datová hranice vedla mezi kontinenty a neprotínala je, musel by základní poledník být zhruba 11° východně od Greenwiche (mohl by tak procházet např. městy Oslo, Norimberk nebo Florencie).

Odkazy

Reference

↑ Is the Greenwich Meridian in the Wrong Place? [online]. [cit. 2022-03-02]. Dostupné online. (anglicky)

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu základní poledník na Wikimedia Commons
Sborník International Meridian Conference (anglicky)
terestrial Reference System (PDF)

[2] Toto rozhraní (Beringův průliv) má osu zhruba na 169. stupni západní délky. Pokud by tedy bylo cílem, aby datová hranice vedla mezi kontinenty a neprotínala je, musel by základní poledník být zhruba 11° východně od Greenwiche (mohl by tak procházet např. městy Oslo, Norimberk nebo Florencie).

[prime-meridian-wrong-1] Is the Greenwich Meridian in the Wrong Place? [online]. [cit. 2022-03-02]. Dostupné online. (anglicky)

[1]

[pozn. 1]